Historie obce Dobříč
Pojmenování obce lze s největší pravděpodobností odvodit od názvu Dobříkův dvůr. První doložitelná zmínka o Dobříči tak pochází z roku 1250, kdy se jméno obce objevuje v soupisu statků plaského kláštera. Král Zikmund nechal zapsat Dobříč v roce 1420 (a dalších 15 vsí Bedřichovi a Hanušovi z Kolovrat. Před husitskými válkami stálo ve vsi 6 statků. Dva byly během nich vypáleny a 200 let zůstaly zpustlé.
Při dělení panství Kolovratů v roce 1443 připadl Dobříč k nedalekému hradu Libštejnu, ale roku 1513 byl znovu vrácen plaskému klášteru. O pět let později r. 1518 zapsal zdejší opat Ondřej Grof Dobříč, Kaceřov a dalších 12 vsí Albrechtovi z Gutštejna. Tohoto panství se v r. 1530 ujal Vilém Podmokelský, od něhož jej získal v r. 1539 Florián Gryspek.
Prameny uvádějí, že v r. 1558 byly v Dobříči 4 usedlosti; Jakuba Růžka, Matěje Lukšíka, Matouše Peterky a Jana Nováka. U vsi byly 4 rybníky.
Po konfiskaci kaceřovského panství Gryspeků přešel r.1623 Dobříč opět do držení plaských cisterciáků. Za třicetileté války byly zcela spáleny 3 statky. Po této dlouhé a nejisté válečnické době se začala stavět nová obydlí a obec se znovu zalidnila.
Podle berní ruly se v roce 1 ó54 hospodařilo v Dobříči na 61 strychů rolí a soupis dobytka vypadal takto: 4 ks potahu, 3 krávy, 8 jalovic, 9 ovcí a 8 sviní.
V roce 1713 bylo evidováno 7 hospodářů, šest z nich obhospodařovalo rozlohu nad 30 strychů rolí, jeden rozlohu menší. Celkový rozsah rolí čítal 272 strychy, pastvin bylo 22, luk 20 a lesů 70 strychů (strych, nebo také korec = 0,29 ha).
I po zrušení kláštera v r. 1785 patřil Dobříč k plaskérnu panství. To koupil v r. 1826 rakouský kancléř kníže Metternich.
V roce 1872 se obec dočkala silnice, která byla v té době stavěna z Plas přes Nebřeziny a Oboru do Kaceřova.
Dobříčské děti navštěvovaly v letech 1788 -1880 školu v Kaceřově (na tamějším zámku), po otevření obecní školy v Korytech v roce 1880 začaly docházet do sousedních Koryt.
Přírodní okr z ložiska Dobříč byl využíván jako pigment do fasádních a malířských barev. Od roku 1948 do r. 1955 byl dobýván hlubinným způsobem.
Církevní správou patřil Dobříč až do dvacátých let 20. století k Plané nade Mží, poté byl přidělen s obcemi Jarov a Koryta k faře oborské.
V roce 1885 se Dobříč stal samostatnou obcí (do té doby byl osadou obce Koryta).
První světová válka:
Z Dobříče se jí zúčastnilo přes 100 vojínů, sedm se jich domů již nevrátilo (František Svoboda, Václav Petřík, Václav Šour, František Netrh, Josef Plos, Josef Baksa a František Rýdl). K uctění jejich památky byl po válce postaven v obci pomník zdejším ochotnickým spolkem Havlíček.