Památky a zajímavosti Bystřice pod Hostýnem
V Bystřici pod Hostýnem se nachází mnoho historických památek a pamětihodností.
Bystřický zámek
Původní tvrz z 15. století se stala předzámčím pozdějšího renesančního zámku, který se po řadu let postupně dostavoval. Roku 1594 jej poškodil požár a obnovu prováděl roku 1616 Václav Bítovský se svojí manželkou Bohunkou z Víckova, jak dosvědčují jejich erby nad vstupní branou.
Rozsáhlou výstavbu v roce 1763 na přání Marie Amálie de Monte l´Abbate uskutečnil brněnský architekt František Antonín Grimm. Vedoucím díla byl stavitel Antonín Mates Slováček. Zdobí jej malby Jana Svitáka z roku 1805 a Hanuše Schwaigera z konce 19. století. Za zámkem se nachází rozsáhlý park, v minulosti jeden z nejkrásnějších na Moravě s pomníkem maršála Gideona Arnošta Loudona (1716–1790). Park byl však roku 1935 zrušen.
Od roku 1650 zde vládli po 112 let Rottálové, kratší období Monte l´Abbate a Wengerští. Od roku 1827 plných 106 let Loudonové, kdy se za posledního majitele Arnošta Gideona Loudona roku 1934 panství rozpadlo a zámek odkoupil stát.
V září roku 1897 hostoval na zámku císař František Josef I., který odtud řídil velké manévry a navštívil i Svatý Hostýn. Bystřický zámek byl svědkem mnoha historických událostí, nyní se nachází ve vlastnictví města a je pod památkovou ochranou státu.
Městská radnice
Roku 1595 byl pozemek na dnešním náměstí T. G. Masaryka, na němž radnice stojí, prodán městu na stavbu ratouz (radnice). Ta pak byla roku 1842 přestavěna a ve 20. století ještě několikrát změnila vzhled, až jí roku 1998 byla dána podoba dnešní.
Základní škola T. G. M.
Škola byla postavena v roce 1896 v Nádražní ulici a dne 3. září 1897 ji slavnostně otevřel císař Franz Josef I., který zde pobýval ve dnech 1.–4. září 1897 na návštěvě na zámku u barona Loudona. Škola nesla původně název "Obecná a měšťanská škola chlapecká císaře Franze Josefa I". Císař je zapsán také ve školní kronice.
Thonetův zámeček
Postaven někdy mezi lety 1873–1877 jako obytný dům pro Thonetovu rodinu.
Farní kostel sv. Jiljí
Kostel stál původně uprostřed hřbitova na pravém břehu Bystřičky. Hřbitov zanikl a říčka změnila směr. První písemná zpráva o Bystřici z roku 1368 mluví o městečku, ve kterém byl jistě i farní kostel. Víme, že jeho věž měla cibulovitou podobu (slovanská architektura).
Městský hřbitov
Současný hřbitov byl založen roku 1885 při cestě na Hostýn. Nalezneme zde hroby tak významných osobností jako byli malíř Hanuš Schwaiger, malíř František Ondrúšek, spisovatel František Táborský či objevitelka Bible Kralické Vlasta Fialová.
Kaple na starém hřbitově
Roku 1545 byl u Zahájeného zřízen nový hřbitov. Farář Jan Straka zde založil hřbitovní kapli. Dnešní kaple sv. Vavřince je barokně klasicistní z let 1760–1763. Ačkoliv se na hřbitově přestalo pohřbívat už roku 1885, byl úředně zrušen až roku 1921. Hlavní kříž na hřbitově je z roku 1734. V severovýchodní části hřbitova se nachází hromadný hrob 147 obětí tyfu z ledna 1806.
Památník osvobození půdy
Postava rozmáchlého sedláka na památníku Osvobození půdy je dílem malíře Františka Ondrúška, který jej vytvořil po 1. světové válce v upomínku na pozemkovou reformu z let 1923–1926. Památník stojí na okraji městského parku Zahájené.
Boží muka u cesty na Hostýn
Tuto Boží muku nechal u cesty na sv. Hostýn vybudovat zdejší farář Tobiáš Schwach jako vděk za uchránění sv. Hostýna před zpustošením a obsazením Turky v roce 1680. Obrázky na ní představují 4 zastavení křížové cesty: Ježíš na hoře Olivetské, Ježíš bičován, Ježíš padá pod křížem a Ježíš ukřižován.
Památník obětem 1. světové války
Litinová věžka z roku 1930 byla vytvořena na památku obětem 1. světové války. Je na ní vyznačeno 35 jmen padlých a naleznete ji v nové části hřbitova.
Komenského mapa a památník J. A. Komenského
Památník J. A. Komenského a jeho mapy země Moravské na křižovatce cest na Chvalčov a Hostýn byly zbudovány v roce 1970.
Bazilka Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně
Odpradávna vyhledávané mariánské poutní místo vybudované na místě původní kaple, která zde stávala již v pozdním středověku.
Nynější velkolepý poutní chrám byl vybudován v barokním slohu majitelem bystřického panství Františkem Antonínem z Rotttálu v letech 1721–1748, patrně podle projektu kroměřížského architekta Ignáce Cirani von Bolleshaue. Zanedlouho poté byl císařem Josefem II. zrušen, odsvěcen, zbaven svého vnitřního zařízení i střechy a nechán napospas drsné povětrnosti, až se z něj stala ruina.
Hluboce zakořeněná poutní tradice a pozdější nazírání na nejvyšších místech umožnila obnovu poutního místa v letech 1841–1845. Budují se komunikace, monumentální přístupové schodiště k chrámu (250 stupňů), poutní noclehárna, hostinec apod. Kostel byl uveden do současného stavu ke konci 19. století a ve století dvacátém.
Součástí poutního areálu je také křížová cesta postavena podle návrhů Dušana Jurkoviče.
Vodní kaple
Když přicházíme na Hostýn po červené turistické značce z Bystřice pod Hostýnem, první památkou, kterou potkáme, je Vodní kaple. Půvabná stavba pochází z poloviny 18. století, upravena v novobarokním stylu byla na konci století 19. Kaple stojí nad pramenem výtečné vody, která vyvěrá pod terasou.
Rozhledna
Rozhledna na Hostýnském vrchu (735 m) byla postavena roku 1898 kdy Bystřici pod Hostýnem navštívil císař František Josef I. a také podle něj nese jeho jméno. Otevřena byla 14. září 1898 a musela se obejít bez velké slávy neboť zem byla otřesena smrtí panovníkovy choti Alžběty. Zajímavé je, že stavba v sobě skrývá rozhlednu a kapli.
Z vyhlídkové terasy můžete přehlédnout pěkný kus Moravy – v první řadě zvlněné Hostýnské vrchy na jedné straně a rovinatou Hanou na druhé straně.
