Památky a zajímavosti Praha 4
Mezi památné stavby patří například kostel sv. Pankráce na Pankráci, poprvé zmiňovaný v zakládací listině vyšehradské kapituly z roku 1088. Původně se jednalo o románskou rotundu pro osadu Krušina, jež byla přestavěna na gotický kostel, který roku 1648 zničili Švédové. Jeho raně barokní přestavba s volnou zvonicí pochází z poloviny 17. století. Kostel sv. Michaela je historicky nejvýznamnější stavbou Podolí. V Nuslích se nalézá kaple sv. Václava, v Michli kostel Narození Panny Marie, na Spořilově sv. Anežky, v Krči kostel sv. Františka z Assisi, v Braníku sv. Prokopa a ve Lhotce kostel Panny Marie Královny míru. Moderní doba rozšířila zdejší duchovní stavby také o nekatolické svatyně, často architektonicky velmi zajímavé. Například v Michli stojí bývalá synagoga, dnes využívaná jako modlitebna Církve československé husitské.
Z dalších památek městské části může upoutat budova bývalého nuselského Národního domu, třípatrová stavba z 2. poloviny 19. století s novorenesančními fasádami. Historizující fasádou se spoustou detailů se pyšní radnice v Nuslích. Dominantou této čtvrti jsou komíny bývalé sladovny. V historické budově bývalé michelské plynárny se nachází muzeum, seznamující návštěvníky s počátky a vývojem plynárenství v naší zemi i ve světě a uchovávající řadu historických předmětů souvisejících s tímto oborem. Neméně zajímavé je Muzeum pražského vodárenství v Praze-Podolí, představující vývoj vodárenství od soukromých vodovodů z 12. století, přes vltavské vodárny v renesanci, až po moderní zásobování vodou. Mezi exponáty se nachází také část hradního vodovodu ze 16. století, unikátní sbírka vodoměrů či čerpací stroj z roku 1830. K památkám Krče patří dvoupatrový novogotický zámek či secesní vila Kamila s dochovaným původním mobiliářem, v níž žili a pracovali spisovatelé Antal Stašek, Ivan Olbracht a Helena Malířová. Ves Braník charakterizuje historie vinic a chmelnic, u nichž vznikla řada usedlostí a v 17. století Dominikánský dvůr. Vynikající dílo pozdní geometrické secese představují branické Ledárny, vystavěné v letech 1908-1911. V Hodkovičkách stojí funkcionalistická vila, vybudovaná pro slavného režiséra Martina Friče ve 30. letech 20. století ve stylu střízlivé meziválečné architektury.
Tvrz
Velmi vzácná stavba vodní tvrze s centrální kruhovou dispozicí a vnitřním nádvořím na jih od historického centra hlavního města dříve střežila cestu, která na Prahu přes ves Chodov vedla. Kruhová hradba (dodnes zachovalá v obvodové zdi přízemí) byla upevněna dvojicí věží, z vnitřní strany k ní přiléhaly obytné budovy. Uzavírala tak objekt o více než 30 metrech v průměru chráněný nejen příkopem šířky 10m a hloubky 4,5m, ale též soustavou rybníčků v okolí. Dodnes je okolí poněkud podmáčené a údajně nevhodné pro zástavbu - panelové sídliště se tak přiblížilo jen od východu. Pitná voda byla čerpána ze dvou studní, odhalených při archeologickém průzkumu. Do tvrze se vstupovalo přes částečně sklopný mostek skrz západní věž – tato vstupní brána se ve zdivu dnešního zámečku zachovala, mostek k ní vedoucí byl nově vystavěn až při poslední rekonstrukci. Malé středové nádvoříčko obklopuje arkádový ochoz, v přízemí najdete pěkně zaklenuté prostory kavárny a hudebního sálu. Okolí tvrze bylo v posledních letech konečně důstojně upraveno, vznikl zde malý parčík. Čtveřice soch volně znázorňuje jednotlivá roční období.
Chodovská vodní tvrz, vznikla pravděpodobně ve 13. století, později klasicistně přestavěna. V současné době funguje jako kulturní dům. Pořádají se zde koncerty převážně vážné hudby, součástí tvrze je galerie.
Jindřišská věž - zvonice u kostela sv. Kunhuty
Zvonice kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty tvoří neodmyslitelnou součást Senovážného náměstí - výrazně též dominuje severovýchodnímu konci Jindřišské ulice. Do původní veže byla v posledních letech vestavěna nová - v jejích deseti podlažích najdete výstavní sálky, restaurace, ale i méně známou vyhlídku. Poskytuje jedinečný pohled na pestré seskupení věží Prahy. Samotná střecha věže dosahuje majestátní výšky téměř 32 m! Nejvyšší samostatně stojící zvonice Prahy (kdysi stojící uprostřed hřbitova) s celkovou výškou 65,7 m je neodmyslitelným prvkem celého okolí.
