Historie obce Dlouhá Stráň
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1524. Ze starých dokladů lze dokázat, že údolí řeky Moravice bylo starodávnou hranicí osidlování a to z jihu a ze severu. V té době nabylo osidlování českým obyvatelstvem velkého rozmachu. Dnešní obec Dlouhá Stráň stojí na místě, kde dřív byla ves s názvem Týlov u Bruntálu a tyto obce i s obcí Razovou patřily pod panství Horní Benešov. V období let 1241 až 1253 hrabata z Vrbna, kterým patřilo panství Bruntál, odebrala sporem dnešní území Dlouhé Stráně a Jelení. První zmínky o Dlouhé Stráni se objevují v období třicetileté války, kdy se uvádí, že roku 1631 byl Bruntál a okolní vesnice Mezina, Dlouhá Stráň, Oborná a Staré Město shromaždištěm a odvodním místem Dunajského pluku o síle 2 000 mužů.
Z období před druhou světovou válkou je znám zápis o obci Dlouhá Stráň z archívu v Bruntále, kde se uvádí, že v obci žilo celkem 241 obyvatel a z toho 230 německé národnosti a 11 cizí národnosti. V té době obec vlastnila školu, hospodu, 22 hektarů polí a 4 hektary lesa.
V obci byla jednotřídní obecná škola, obchod se smíšeným zbožím, hospoda s trafikou.
Po skončení druhé světové války v roce 1945 bylo německé obyvatelstvo z obce odsunuto a do obce se nastěhovali rodiny převážně z Moravy z okresů Kroměříž a Uherské Hradiště a později ze Slovenska. V roce 1979 byla obec Dlouhá Stráň integrována k městu Bruntál a správně řízena Městským národním výborem, formou Občanského výboru, který byl však bez rozhodovacích pravomocí. V této době byla část majetku obce MěNV Bruntál rozprodána (škola, hasičská zbrojnice a některé stavební pozemky.)
V zemědělství sedláci hospodařili soukromě do roku 1951, kdy bylo politickou mocí státu tlačeno na založení JZD. Od roku 1965 byla zemědělská činnost prováděna formou Státních statků, které skončily hospodaření v naší obci v červnu 1993. K soukromému hospodaření se vrátili dvě rodiny.
