Historie obce Staré Smrkovice
Staré Smrkovice, obec ležící na místě bývalé tvrze, o níž jsou písemná doložení z roku 1347. Historie obce začíná výstavbou a osídlením tvrze na pravém břehu řeky Javorky. Tuto skutečnost dokládají zbytky ochranných valů napouštěných vodou z řeky Javorky. Písemné doložení Petra ze Smrkovice pochází z roku 1347. Další zmínka je od vrchního hejtmana Přibíka ze Smrkovice, správce statků pánů Veselských z Wartenberka.
V roce 1518 nabyl panství Smrkovské Vilém z Pernštejna. To se skládalo ze vsí Smrkovic, Ohnišťan, Velkých Chomutic, Nevrátic, Loučné Hory, Šaplavy a Lhoty Ohnišťské. V průběhu let se na panství střídali majitelé až do doby Pobělohorské, kdy panství bylo prodáno za 55.386 rýnských Albrechtovi z Valštejna. Za zmínku stojí, že robota ve Smrkovicích byla zrušena 28. března 1780.
V roce 1924 - 25 byl Smrkovický velkostatek rozparcelován drobným zemědělcům. Obec Smrkovická získala z parcelace les o výměře 37 ha za sumu 92.000 korun, stavení čp. 82 za 6.000 korun a rybníky ve výměře 14 ha za 11.900 korun.
Školu obec postavila poprvé v roce 1861, po druhé roku 1904. Školné bylo zdarma a bylo hrazeno z pronájmů obecních domů a výnosů z lesa a rybníka. Škola doznala několik úprav a stojí dodnes.
V obci bylo zastoupeno mnoho řemesel. Kovárny zde byly dvě, pekařství též dvě, dvě byly i hospody. Dále ve vsi bylo kolařství, řeznictví, košíkáři zde byli dokonce tři. V obci stávala cihelna. Dodnes stojí sušárna čekanky (pražírna cikorky) a výstavná budova mlýna. V roce 1927 se v cihelně pana Prachatického vyrobilo 500.000 cihel, 20.000 střešních tašek a 300.000 drenážních trubek. Ve zmíněné sušárně čekanky společnosti "Cikoria" se usušilo 3.404 q čekanky a 234 q cukrovky. V té době v obci žilo 608 obyvatel v 129 usedlostech.
Postupem času a změnami ve společnosti vše zaniká nebo pozbývá na významu. Rozhodný moment v historii obce nastává v padesátých letech, kdy v důsledku industrializace průmyslu a kolektivizace zemědělství odchází k odchodu mladých lidí do měst a soukromé zemědělství jako zdroj obživy pro mnohé zaniká. Život na vsi se mění.
Staré Smrkovice - historie tvrze
Ze zaniklé tvrze pocházel známý a velmi rozvětvený rod pánů z Weitmile. Prvním doloženým příslušníkem tohoto rodu byl Pešek na Střekově a z Veitmile, připomínaný v roce 1319.
Přes velký počet dalších dochovaných písemností o příslušnících rodu Krabiců z Weitmile se jejich rodová tvrz připomíná jen jednou, a to v roce 1356, kdy tuto tvrz spolu se dvorem vlastnil Vilém Krabice z Weitmile.
Rod pánů Krabice z Weitmile nejvíce proslavil Beneš Krabice Weitmile, současník a přítel Karla IV. Beneš Krabice z Weitmile byl kanovníkem Pražského kostela a po určitou dobu ředitelem stavby chrámu sv. Víta. Je také autorem knihy, která se podrobně zabývá dobou vlády císaře Karla IV.
Mlčení historických pramenů o veitmilské tvrzi si lze vysvětlit tím ,že páni z Weitmile získali další sídla, takže o rodnou tvrz ztratili zájem a nechali ji zpustnout.
Další zmínka o Starých Smrkovicích je z roku 1374 od Petra ze Smrkovic.
V letech 1385-1412 vlastnil tvrz Přibík ze Smrkovic,purkrabí na Veliši a majitel Popovic. Jeho dcera Dorota prodala v roce 1440 tvrz, dvůr a ves Smrkovice s mlýnem v Březnici Hynku Krušinovi z Lichtenburka.V souvislosti s tímto prodejem je tvrz poprvé doložena písemně.
V roce 1454 patřil statek Petru Kdulincovi z Ostroměře a jeho syn Mikuláš k němu připojil i Loučnou Horu..
V roce 1518 koupil Smrkovické panství od Matěje Libáka z Radovesic Vilém z Pernštejna.
Panství bylo tvořeno tvrzí, dvorem a městečkem Smrkovice, dvorem a vsí Ohnišťany a Ohnišťanská Lhota, vsí Chomutice,vsí Loučná Hora a částí vsi Nevratice. Za Pernštejnů však tvrz i dvůr zpustly. Jan z Pernštejna majetek roku 1548 prodal Wachtlům z Pantenova.
Historický údaj z roku 1540 uvádí, že bývalá tvrz Veitmile zanikla a na jejím místě je zřízen rybník.(Tento rybník náležel ke statku Staré Smrkovice a byl zrušen na konci 18. století. Jeho místo bylo upraveno na louky a nabylo dnešního vzhledu).
V roce 1555 zdědil Smrkovice, Chomutice a Loučnou Horu Jan Jiří z Pantenova a obnovil smrkovickou tvrz.
Jeho synovci, rovněž Jan Jiří, byly Smrkovice v roce 1622 konfiskovány a v roce 1623 je získal Albrecht z Valdštejna. Již tehdy se ve Starých Smrkovicích připomíná hřebčinec, který byl za Albrechta z Valdštejna značně rozšířen. Statek spolu s Radčí byl připojen k panství kumburskému. Po smrti Albrechta z Valdštejna získal statek v roce 1635 Ferdinand III. a až do roku 1824 byl součástí komorního panství.
Tvrz byla v 17. století opuštěna a následkem toho také zpustla. Zbylý kámen z tvrze i valů byl odvezen v 70. letech 19. století na stavbu železniční trati.
Tvrz stávala na okraji dnešních Starých Smrkovic a ještě dnes je zde možno spatřit zbytky příkopů. Nezachovaly se však žádné stavební pozůstatky.
