Historie obce Větrušice
Úrodná a teplá oblast severozápadního okolí Prahy člověka přitahovala odedávna. Na katastru vesnice se nalezly pozůstatky po přítomnosti pravěkého člověka, které svědčí o tom, že již před 4 000 lety se zde objevili první obyvatelé. Počátky obce se připisují k roku 1306, i když první písemná zmínka o ní byla až o deset let později, v roce 1316, kdy ves zdědil Domaslov z Drastu. Při stavbě budov první a největší šlechtitelské stanice cukrové řepy v Čechách se narazilo na staré podzemní chodby vedené k Větrušicím a na Drasta, z čehož se usoudilo, že v obci možná stával hrad. V 19. století do Větrušic chodíval kněz a kronikář Václav Beneš Třebízský, který pobýval na faře v nedalekých Klecanech. Tam jeho památku, vedle pomníku od Josefa Václava Myslbeka s reliéfní podobiznou od Josefa Mařatky a pomníku z roku 1898 od Ladislava Šalouna, připomíná i pamětní síň na klecanské faře. Jeho spisovatelská dráha trvala jen 13 let, přesto vytvořil úctyhodné dílo. Zachytil české dějiny od počátku křesťanství do roku 1848. Kniha Z těžkých dob obsahuje povídku z prostředí Větrušic Sedlák Krákora.
