Historie obce Praha 7
Jak nasvědčují četné archeologické nálezy, lidské osídlení se na území městské části nacházelo již od doby kamenné. Základem Prahy 7 jsou dávné osady Holešovice a Bubny. První zmínka o Bubnech se datuje rokem 1088 ve falzu vyšehradském. Zasvěcení zdejšího kostela sv. Klimentu se objevuje sice až k roku 1298, ale lze nepochybně soudit, že jde o stavbu mnohem starší. Bubeňáci se živili hlavně rybařením. S Bubny souvisel i dlouhý letenský hřeben, jehož dominující poloha znamenala v dobách válečných přímé ohrožení Prahy. Proto zde bylo postaveno opevnění, zbořené až po vykoupení pozemků pražskou obcí v roce 1859.
Nový rozvoj Buben započal po roce 1750. V roce 1788 zde stálo 24 domků, v roce 1825 třicet a navíc zde již pracovala továrna na kartony. Neobyčejný stavební ruch zde nastal po roce 1850, kdy se Bubny sloučily s Holešovicemi.
Život Holešovic se rozvíjel zcela odlišně od rybářských Buben. Jednalo se o převážně zemědělskou osadu. Jméno Holešovice se poprvé připomíná v roce 1228 jako královský majetek. Tato zemědelská víska se až do 16. století nijak nevyvíjela a počet usedlostí zůstával stále stejný. Teprve až v 18. století začalo zemědělských usedlostí ubývat a od poloviny 19. století se začaly Holešovice pozvolna přeměňovat v předměstskou čtvrť.
V roce 1850 došlo ke sloučení Holešovic a Buben v jednu obec. V roce 1857 se zde nacházelo pouhých 110 domů s 1200 obyvateli.
V roce 1884 došlo k připojení Holešovic-Buben k hlavnímu městu Praze jako její sedmé čtvrti. O prudkém rozvoji svědčí i to, že na začátku 20. století se zde již nacházelo skoro osm set domovních čísel, kde žilo na 40 000 obyvatel. Části Bubenče a Troji byly k Praze 7 připojeny až po územní reorganizaci městských obvodů v roce 1949. Jen tak pro zajímavost - vžitý název Letná nemá oficiální opodstatnění a jedná se pouze o jméno pomístní.
