Historie obce Sepekov
Obec Sepekov patří k nejstarším obcím píseckého okresu. Okolí Sepekova bylo osídleno již v době bronzové a železné, o čemž svědčí mohylová pohřebiště v lese Chlumu, na sepekovských Vrších nebo v lese Čábelky. Původně se držitelé dnešní obce a okolí nazývali pány ze Skalice (nedaleký vrch s údajným prvním osídlením). Z dochovaných dokumentu se dozvídáme, že Sepekov dostal v r. 1194 syn Vítka z Prčice jako dědictví. Psal se jako Vítek ze Sepekova. První písemná zpráva o Sepekově je z r. 1243. Dřívější dominantou Sepekova byl gotický kostel sv. Mikuláše. Věhlas sepekovského kostela Panny Marie vysvěceného roku 1733 se rozšířil zveřejněním několika zázračných uzdravení. Jedno z nich se připomíná kapličkou "Na Pokloništi". Kronika obce je psána od roku 1914, do této doby byla součástí farní kroniky.
Do roku 1484 byli držiteli Rožmberkové, kdy panství prodali Zdeslavovi ze Šternberka. V roce 1530 patříval Sepekov k panství Bechyňskému a když v roce 1569 prodal Jindřich ze Švamberka panství bechyňské Petru Vokovi, zůstal Sepekov při Milevsku. Spolu s Milevskem přešel majetek od Švamberků na pány z Hodějova a po konfiskaci majetku Hodějovských po bitvě na Bílé Hoře 23. 1. 1623 přešel darem k panství kláštera premonstrátského na Strahově.
