Památky a zajímavosti Bělá pod Pradědem
Nejvýznamnější kulturně-historickou památkou obce Bělá pod Pradědem je pozdně barokní kostel sv. Tomáše, postavený v letech 1726–1730, který patří mezi nejskvostnější díla vrcholného baroka oblasti nízkého Slezska.
Historické památky v Bělé pod Pradědem a jejich částech
- Kostel sv. Tomáše Apoštola v Dolním Domašově je vrcholně barokní stavba z let 1726–1730, postavená z podnětu vratislavského kanovníka Karla Maxmiliána Fragsteina jezuitským stavitelem Christophem Tauschem. Dne 8.10.1730 kostel zasvětil sv. Tomáši Apoštolovi baron Fragstein a 28.9.1731 ho vysvětil světící biskup Elias von Sommerfeld. Obraz hlavního oltáře pochází z roku 1892 a je od Aloise Baucha z Vidnavy, další obrazy pocházejí od Leopolda Willmanna a Rudolfa Templera.
- Kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově - Jednolodní, pozdně barokní kostel s prvky klasicismu byl vystavěn v letech 1797–1798, hudební kruchta je z 2. poloviny 19. století. Kostel je dílem stavitele Jana Grögera z Bukovic, stavbu vedl zednický mistr Josef Franke ze Supíkovic. Dne 15.9.1798 vysvěcen biskupským komisařem Johann Roth von Freiwaldau. Kostel byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Obec Domašov byla jediná na Jesenicku, která získala patronát nad kostelem a mohla si vybrat kněze podle svého přání.
- Seifertova kaplička v místní části Kinseif - kaplička postavena původně v roce 1938 místním rodákem W. Seifertem. V roce 2002 obnovena z podnětu obce.
- Mariin pramen - mezi Domašovem a Filipovicemi za Drátovnou dále po žluté turistické značce. Studánka s kamennou jeskyňkou s mramorovou sochou sv. Panny Marie od Paula Stadlera, z roku 1938. Původně zde byla kamenná zídka s obrázkem a na okolních stromech malby XII. zastavení Křížové cesty. U studánky se zachovala pamětní kamenná deska,s letopočtem 1879. Byly zde konány křížové cesty a 2x do roka pobožnosti s požehnáním.
Ostatní památky:
- Hřbitov smíření v Rudohoří - Původně hřbitov 36 sovětských zajatců, kteří zemřeli v období od 29.10.1941 do 19.2.1942 při epidemii skvrnitého tyfu v zajateckém táboře pod Keprníkem, v údolí potoka Bystrý. Lesní hřbitov v Rudohoří prošel v roce 2003 celkovou úpravou. Hlavní myšlenkou a později mottem, které doprovázelo celou rekonstrukci se stalo „Usmíření a sjednocení národů“. Vpravo od centrálního pomníku jsou umístěny pomníčky občanů sovětské národnosti, vlevo 9 pomníčků občanů národnosti německé.
- Hřbitov sovětských válečných zajatců v Borku - V údolí Zaječího potoka, v lokalitě Borek, byl v roce 1941 vybudován tábor, do něhož byli umístěni sovětští zajatci. Mezi zajatci vypukla epidemie skvrnitého tyfu a od listopadu do konce roku 1941 v nem zemřelo 18 zajatců, kteří byli pohřbeni v sousedství tábora. V roce 2011 by měla být zahájena rekonstrukce tohoto hřbitova.
- Lehké opevnění z II. svět. války - vzor 37 - stavba lehkého opevnění byla zadána 2.9.1937 stavební firmě J. Schmalz z Olomouce. Linie čítá 53 objektů ve dvou sledech a měla být doplněna v letech 1940–1941 dalšími 14 sruby těžkého opevnění (k jejich stavbě již nedošlo).
Dále se v obci Bělá pod Pradědem nachází památník obětem války, památník na čarodějnické procesy a dochovala se hasičská zbrojnice s věží.
