Historie obce Staré Město
První zmínka o městečku se jménem Goldek, Zlatý kout, je datována k roku 1325. Městečko bylo centrem okolních deseti osad, jež daroval pán z Kolštejna, dnes Branné, Jan Wüstehube cisterciáckému klášteru v polském Kamenci.
Podle tradice navštívil Staré Město v roce 1336 sám Karel IV. Pověst vypráví, že byl při své účasti na honu napaden medvědem, ale statečně ho zachránil jeden zdejší horník. Jako dík za tuto záchranu byl městečku přiznán statut města se značnými výhodami a udělen znak s medvědem a horníkem. Staré Město trpělo mnohými válkami a požáry, ze kterých se ale vždy rychle vzpamatovalo. Pomáhal tomu i cenný přínos do městské pokladny z práva várečného, obchodu se solí a trhy s dobytkem. Svou návštěvou poctil město v roce 1779 císař Josef II, v roce 1796 pak také císař František II.
Kapitálově nejsilnějším a nejvlivnějším podnikatelem byla starousedlá měšťanská rodina Buhlů, která v roce 1828 založila textilní manufakturu na zpracování lnu a bavlny. Ve stejném roce také zahájila dolování tuhy u Malého Vrbna.
V roce 1905 byla vybudována železnice z Hanušovic do Starého Města. Touto dráhou se městečko stalo centrem rozsáhlé oblasti potravinářské a lnářské. V období první republiky zde z 98 % převládalo německé obyvatelstvo. Po 2. světové válce se začala odvíjet novodobá historie Staroměstska. Brzy přišli noví obyvatelé z Olomoucka, Vsetínska, ale také ze Slovenska a Rumunska.