Historie obce Brandýs nad Labem - Stará Boleslav
První písemná zmínka o Brandýse nad Labem je z roku 1304, kdy se nejmenuje přímo tvrz ale trhová ves Brandýs s mostem a kostelem sv. Petra. Toto „město dvou měst“ s nejdelším obecním názvem v ČR vzniklo sloučením v jeden správní celek roku 1960.
Ve městě nebo jeho blízkém okolí se nacházejí pozůstatky osídlení z doby kamenné i doby bronzové, z nichž nejstarší nad Kabelínem u Záp pochází z období 5500–4300 př. n. l. V nálezech na městském území jsou zastoupeny jak doba železná, tak období římské a období stěhování národů.
Příchod Slovanů je doložen nálezy z 9. století. Stará Boleslav byla významnou lokalitou z počátků českého přemyslovského státu, zejména v souvislosti s expanzí kmene Čechů do zlického a charvátského území. Na ochranu labského brodu vzniklo na přelomu 9. a 10. století staroboleslavské hradiště.
Významnou událostí v dějinách města byl vznik staroboleslavské kapituly v roce 1052, která tak je nejstarší v Čechách. V následujících staletích množství obyvatelstva značně vzrostlo a osídlení se rozšířilo směrem na východ. Za Karla IV. a Václava IV. byly na místě starých románských hradeb vybudovány nové, silnější. Často v těchto místech pobýval Karel IV., který tu lovil černou a vysokou zvěř. Staroboleslavský hrad byl za husitských válek pobořen Pražany.
Písemné doklady z 12. století dokládají vznik kostelíka sv. Petra na břehu Vinořského potoka, písemné záznamy z přelomu 13. a 14. století dokládají existenci kostelíka sv. Vavřince. Postupně tu vzniklo městečko Brandýs s mostní pevností, na niž ještě dnes upomíná věž ze silného zdiva, koncem 15. století začleněná do východního křídla hradu, v 16. století přestavěného na honosný zámek.
Za třicetileté války byly Stará Boleslav i Brandýs prakticky zničeny. V pobělohorské době se město Stará Boleslav stalo významným střediskem mariánského kultu. Roku 1680 byla vybudována Svatá cesta z Prahy do Boleslavi, zahrnující řetěz kapliček s obrazy Panny Marie a sv. Václava. V důsledku tereziánských a josefínských reforem v 18. století se začala obě města rozrůstat, byla však znovu postižena válečnými útrapami. Za prusko-rakouské války v roce 1757 část Staré Boleslavi lehla popelem. Přímo u zdí mariánského chrámu byla svedena bitva, při níž padl pruský generál von Wartenberg.
Do historie se zapsal rok 1813, kdy se na brandýském zámku sešli tři panovníci – císař František I., pruský král Vilém III. a ruský car Alexandr I. spolu s vrchním velitelem koaličních protinapoleonských armád knížetem Karlem Schwarzenbergem, aby tu připravovali úder proti Napoleonovi I. Císař František v té době přesídlil z Jičína na brandýský zámek. Při úpravách okolí města byl objeven pramen s minerální vodou, který se v roce 1820 stal základem nedalekých lázní Houštka.
Od poloviny 18. století vznikaly ve městě manufaktury a továrny a spolu s nimi se rozvíjely komunikace. Některé závody, například Melicharova továrna na zemědělské stroje založená v roce 1883, dosáhla věhlasu i za hranicemi a měla pobočky v mnoha evropských městech.
Kraj brandýského Polabí byl zdrojem inspirace i domovem řadě umělců. Jeho poezii do svých obrazů neopakovatelným způsobem zaznamenal malíř Vilém Plocek, který se v Brandýse roku 1905 narodil a roku 2001 též zemřel. Byl nestorem českých malířů a souputníkem tvůrců české moderny po celé 20. století. Svůj umělecký i občanský život s městem i Polabím spojili také akademičtí malíři prof. Ferdinand Engelmüller, František Xaver Procházka, Nejedlého žák Josef Olexa i výtvarný pedagog Ladislav Leitgeb, sochaři Svatopluk Machar a Antonín Kostřík a jiní výtvarníci, kterým brandýské Polabí učarovalo především jako nevyčerpatelný zdroj přírodních motivů.
Brandýs nad Labem byl domovem básníkům Josefu Svatopluku Macharovi a Eduardu Petiškovi. Jeho rozsáhlá tvorba básnická i prozaická se řadí k předním dílům české literatury 2. poloviny 20. století, dočkala se řady vydání i překladů do světových jazyků, a Petiškovo jméno nese zdejší městská knihovna.
Překlady významných děl japonského básnictví do češtiny a angličtiny se proslavil rodák prof. Antonín Líman, který je v současnosti světově uznávanou autoritou v oboru japanologie.
V Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi zrály i vrcholily též hudební talenty mistrů, jako například flétnisty Antonína Palladia, skladatelů Václava Trojana, Josefa Bohuslava Foerstera a Josefa Cyrila Sychry, úspěšného komponisty generace Národního divadla Karla Šebora i současného houslového virtuosa světového renomé, zdejšího rodáka Čeňka Pavlíka.
Svět vědy tu byl reprezentován předními osobnostmi už za časů rudolfinské renesance, kdy zde na císařském dvoře pobývali astronom a astrolog Tycho Brahe a Tadeáš Hájek z Hájku. Vedle kronikáře a obránce jazyka českého, jezuity Bohuslava Balbína byl další zdejší vynikající postavou v polovině 17. století exulant Pavel Stránský, rodák ze Zápské Stránky, autor díla O státě Českém.
Brandýským rodákem byl též matematik a fyzik 18. století, univerzitní profesor a zakládající člen České společnosti nauk Jan Tesánek.
Na přelomu 19. a 20. století se ve světě vědy stal uznávanou osobností majitel brandýského zámku arcivévoda Ludvík Salvátor z rodiny Toskánských Habsburků, který zanechal rozsáhlé spisovatelské dílo v řadě oborů, od geografie po lingvistiku. V téže době v Brandýse nad Labem pracoval rodák Justin Václav Prášek, historiograf a orientalista, autor rozsáhlého díla o brandýském okrese.
Svou úspěšnou činností vynálezeckou se počátkem 20. století zařadil k oboru technických věd brandýský továrník František Melichar a na poli moderní vědy 2. poloviny 20. století neopakovatelným způsobem vynikl staroboleslavský rodák, světoznámý astronom RNDr. Antonín Bečvář, tvůrce hvězdných atlasů a zakladatel observatoře na Skalnatém Plese, jeden z mála vědců v národním i světovém měřítku, jejichž jméno nese jeden z kráterů na Měsíci a jedna z nově objevených planetek. Bečvářovo astronomické dílo je dodnes užíváno bservatořemi po celém světě. V Brandýse nad Labem, kde žil a pracoval, zůstala zachována jeho první hvězdárna.
Město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav bylo působištěm vynikajících osobností sportu. Málokdo dnes už ví, že na staroboleslavském hřbitově odpočívá jeden ze zakladatelů Sokola pražského Rudolf kníže Thurn-Taxis, pán z Troskova. Lehkoatletický stadion v lázeňském lesoparku Houštka u Staré Boleslavi je navždy spojen se jménem Emila Zátopka, který právě na této dráze v Houštce překonal 17 rekordů včetně světových. Slavným brandýským rodákem z počátku 20. století byl olympijský vítěz a mistr v boxu ve velterové váze František Nekolný.
Sportovní slávu města dnes svými úspěchy šíří zejména reprezentanti vodního sportu, olympionici a mistři světa, místní rodáci Jaroslav Volf, Ondřej Štěpánek a Ondřej Synek a s nimi Marek Šenk, mistr Evropy v raftingu.
