Památky a zajímavosti Kozojedy
Obec Kozojedy je významným kulturním centrem Kralovicka.
Kostel sv. Mikuláše v Kozojedech vytváří při pohledu od jihu přirozenou dominantu obce, jejíž historie sahá hluboko do středověku. Leží na vyvýšeném místě nad kozojedským potokem vítal po sedm století příchozí, pro něž byl vhodnou příležitostí ke krátkému zastavení a tichému rozjímání před milostnou sochou Panny Marie s děckem, zvanou Kozojedská. Drobnou dřevěnou sošku - dílo mimořádné výtvarné kvality z dílny pražského anonymního řezbáře Mistra Žebrácké Madony - daroval kostelu nejspíše některý z příslušníků významného šlechtického rodu Kolovratů v souvislosti s převzetím podacího (patronátního) práva ke kostelu v roce 1392. Živou úctu ke Kozojedské Panně Marii dokládají nejen četné pozdější úpravy sošky samotné, jež měly umožnit její udívání do nejrůznějších šatů v nichž bývala nošena při procesích,ale i nápis na oltáři dokládající, že roku 1677 jej, urozená paní Anna Johanna Miseronová (vdova po rytíři Františku Miseroni, vrchním písařovi berního úřadu Českého království) ofěrovala ke cti a chvále Boží a blahoslavené Panně Marii Kozojedské".
Středověký kostel dnes připomene pouze zdivo obdélné lodi a presbytáře skryté pod barokními přestavbami. V průběhu 16. a 17. století se u kostela v Kozojedech vystřídalo několik patronů, až jej nakonec roku 1678 spolu se statkem Krašov koupil klášter cisterciáků v Plasích, jimž vděčíme za mnohé významné architektonické skvosty: připomeňme například velkolepou přestavbu nedalekého kláštera v Plasích nebo poutního místa v Mariánské Týnici, či řadu drobnějších sakrálních staveb (kaple v Mladoticích) a pozoruhodných hospodářských staveních (Hubenov, Rohy). Podobné proměny se nevyhnuly ani kozojedskému kostelu sv. Mikuláše, kdy uprostřed dynamicky zvlněného průčelí s mohutnými bohatě tvarovanými římsami nás svou hrdostí upoutává kamenný znak plasského opata Eugena Tyttla - jednoho z nejvýznamnějších uměleckých mecenášů tehdejších Čech - za jehož úřadování získal novou vrcholně barokní podobu.
Letopočet 1727 nad vstupem do kostela označuje ukončení stavební činnosti, i když hřbitovní zeď se dvěma symetricky umístěnými vstupními brankami byla vystavěna ještě o dalších 10 let později. Kostel sv.Mikuláše v Kozojedech svou letitou historií dokáže zprostředkovat v dnešní době stále vzácnější zážitek ze setkání s minulostí a svým působivým vrcholně barokním průčelím pak stojí vedle těch památek, které dodnes uchovávají charakteristickou barokní tvář místní krajiny a spoluutvářejí tak genius loci severního Plzeňska.
Kaplička sv. Anny je tvořena vysokým hranolem na zděném podstavci, krytém stanovou stříškou s železným křížkem. V nice je barokní dřevěná soška sv. Anny Samotřetí s Ježíškem v ruce a Pannou Marií jako dítětem u nohou.
Kostel sv. Mikuláše, kaplička sv. Anny a pomník padlých z I. světové války jsou památkově chráněny.
