Historie obce Kožlany
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Když král Vladislav II. obnovoval v roce 1472 povýšení Kožlan na městečko, dal jim zároveň i znak. Vodorovně rozdělený štít nese v horní polovině bílého kozla s černými chlupy od pasu nahoru. Kozel má rohy obrácené vpřed, na předních nohách železné rukavice a v nich drží válečnou sekeru. V dolní polovině jsou střídavě malované čtyři diagonální pruhy, dva bílé a dva modré.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14. 2. 1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
