Historie obce Vikantice
Jako vesnice na kolštejnském panství jsou Vikantice poprvé zmiňovány v roce 1437. Jeho součástí zůstaly až do zániku vrchnostenského zřízení.
Německý název Weigelsdorf je odvozen od osobního jména Wigand, z něhož vzniklo české Vigant či Vikant. Německo-české hybridní místní jméno tedy znamená ves lidí Vigantových.
Zdejší svobodný dvůr, jehož existenci můžeme předpokládat v 16. století, byl v roce 1675 znovu sloučen s kolštejnským panstvím. O dva roky později hospodařilo ve Vikanticích 31 usedlíků a do roku 1834 se zvýšil počet domů na 80 se 468 obyvateli.
Jednotřídní škola byla ve vsi zřízena až v roce 1785, ale děti byly v místě vyučovány již dříve.
Po roce 1848 byly Vikantice začleněny do staroměstského soudního okresu v šumperském hejtmanství. Bývalý svobodný dvůr, hospodářství kolštejnského a později rudského velkostatku, byl celý rozdělen drobným nabyvatelům. Zdejší rolníci si již v roce 1904 zřídili družstevní mlékárnu, po 1. světové válce tu pracovala továrna na lepenku, která se udržela až do roku 1948. V obci byl také mlýn a pila, v okolí se od počátku 20. století těžila tuha.
Dynamika slibného vývoje obce byla zastavena nedostatečným osídlením po 2. světové válce. V roce 1949 převzal zdejší pozemky staroměstský státní statek. Zastavena byla průmyslová výroba a po uzavření školy zůstal obci v roce 1990 jen jediný obchod se smíšeným zbožím. Tehdy se obec opět osamostatnila po patnáctileté integraci do Branné.
