Památky a zajímavosti Nečtiny
Na náměstí v Nečtinech se nachází:
Bývalá radnice
Obdélná patrová budova o 6 okenních osách. Dvojosý střed jako risalit dole s půlkruhovými vraty do průjezdu, s barokním ostěním a kamenným znakem Nečtin. Nad středem valbové je střechy osmiboká věžička s lucernou a cibulkou. V 2. pol. 18. stol. proběhla barokní přestavba budovy ze začátku 16. stol. podle letopočtu na znaku (1511).
Budova bývalé radnice dnes slouží jako hostinec Na radnici se společenským sálem.
Sloup sv. Michaela se souborem soch
Na hranolovém podstavci je vysoký sloup s čtvercovou hlavicí, na ní je umístěna socha světce s plameným mečem. Dole kolem něho je na hranolovitých soklech v ohrazené ploše čtvero soch, a to socha sv. Josefa, sv. Antonína, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Barokní plastika je z r. 1679 a sochy kolem z r. 1778.
Socha sv. Vendelína
Plastika z r. 1815, která spolu se sochou sv. Floriána tvoří dvojici platik pod silnicí na naměstí. Hranolový sokl se širokou římsou, s nápisem a okrouhlým otvorem - nikou. Socha klečíčího světce je na krychlovém postavci s reliéfy na všech čtyřech stranách.
Socha sv. Floriána
Plastika z r. 1815, která spolu se sochou sv. Vendelína tvoří dvojici plastik pod silnicí na namástí. Na nízkém hranolovém soklu je osazen hladký podstavec, ukončený masivní římsou, jeho čelní stranu, opatřenou kruhovou nikou pro světlo, doplňuje rytý nápis. Na římse je nízký krychlový podstavec nesoucí sochu sv. Floriána, oděného ve zbroj římského vojáka.
Obytná budova bývalého statku čp. 79
Tato barokní budova zvláštního rázu sloužila jako zájezdní hostinec. Je to patrové obdélné stavení s půlkruhovým vjezdem.
Další památky v obci:
Kostel sv. Jakuba Většího
Kostel sv. Jakuba Většího jehož předchůdce, postavený kolem r. 1290 při tvrzi od Bavora z Nečtin, byl za husitů zničen. Druhá podoba byla dokončena za Jana Pluha z Rabštejna r. 1534. Marie Karolina z Kokořova i tento rozpadlý kostel v letech 1750 - 1752 zbořit a nahradit nynějším. K jeho obdélné lodi je připojeno polokruhovité kněžiště, na severu je sakristie, na jihu oratoř. Při západním přůčelí se zdvihá dvoupatrová hranolová věž, zakončená charakterististickou cibulovou bání. Plochostropá loď je bohatě zdobena malbou a štukem. Vybavení kostela, charakterizované bílozlatým tónem, pochází z dobyjeho výstavby. Na hlavním oltáři s baldachýnovým rámem visí obraz sv. Jakuba, na postranních brankách jsou velké sochy sv. Vojtěcha a Václava, v severní částilodi křížový oltář s Máří Magdalénou, Marií a Janem. Oltář sv. Michaela odkazuje na kdysi existující bratrsví jemuž byl zasvěcen i městský sloup.
Uvnitř kostela vpravo je památník obětem 1. světové války s obrazem od bratří Riedlových z Leopoldova, přestavující umírajícího vojáka před kamennými božími mukami. Na kruchtě je třídílný pozlacený vyřezávaný varhanní prospekt s kokořovským erbem, pozoruhodné jsou žerdě s erby cechů na svíce u kostelních lavic.
Filiální kostel sv. Anny
Kostel byl postaven od Burjana I. z Gudštejna v letech 1450 - 1462. Za třicetileté války byl zničen a v letech 1655 - 1657 znovu vybudován Václavem Adamem Kokořovcem, což dokládá renesanční mramorový portál datovaný r. 1657 s aliančním erbem kokořovsko-hessenteinským a nápisová deska. Kostel má jednolodní plochostropý vnitřek s půlkruhovým triufálním obloukem, širokým presbytářem a sakristií s hrobkou.
Bývalý špitál, Nečtiny čp. 134
Původní chudinský špitál byl založen r. 1786 Josefou Kokořovskou pro 6 mužů. Špitál, obdélná jednopatrová budova se zdůrazněným středním risalitem s erbem Kokořovců, plnil svoji funkci do r. 1945. Vnější fasády mají pozdně rokokové členění.
Areál zámku s parkem a rybníkem zahrnuje:
Zámek s parkem a rybníkem, Hrad Nečtiny čp. 1
Novogotický komplex umístěný naproti hradu Preitenstein. Zámek je tojkřídký, postavený na půdorysu písmene U, s nestejně dlouhými křídly vymezujícími čestný dvůr. Jednopatrovým budovám vévodí mohutná třípatrová věž ukončující jižní křídlo, v němž se nachází i bývalá zámecká kaple, která dnes slouží jako obřadní místnost.Monumentalitu stavby zdůrazňuje cimbuří a nárožní věžičky. Cimbuřím, dodávajícím zámku romantický vzhled, jsou ukončeny i štíty východního křídla, k němuž přiléhá na straně do parku dvouramenné schodiště. Druhá věž objektu pochází z kokořovské přestavby v 17. stol. Na nádvořní straně byl přistavěn portikus kryjící hlavní vstup do zámku, nad nímž ve fasádě vystupuje alianční znak. Krátké severní křídlo ukrývá v interiérech nejstarší, gryspekovskou, stavební fázy objektu. Navazují na něj novostavby garáží a čtvercová patrová budova s nárožními věžičkami. Uprostřed čestného dvora stojí platika jelena.Objekt zámku obklopuje rozsáhlý anglický park s rybníkem. Za průčelím zámku se nachází kašna s plastikou. Při cestě stojí drobná výklenková kaplička a v západní části parku větší novogotická kaple čtvercového půdorysu, kryjící vodní zdroj. Původně barokní zámek ze 17. stol. byl přestavěn v letech 1855 - 1858 do tudorské gotiky.
Pohřební kaple sv. Terezie rodu Mendsdorf-Pouilly
Hrobka, významná krajinná dominanta, byla postavena r. 1858 na kruhovém půdorysu s předasazenou předsíní. Nad nízkou poltovou střechou se zvedá válcová lucerna krytá kupolí. Kaple sloužila jako hrobka majitelů panství rodu Mendsdor-Pouilly. Po roce 1992 byla zničená stavba zrestaurována.
Obytná budova školního statku
Klasicistní správní patrová stavba ze zač. 19. stol. s dochovanými okny a původním vstupem rámovaným pilastry nasoucími římsu. Před bočním vchodem do hospodářského dvora stojí na soklech s aliančními znaky barokní sochy sv. Floriána a sv. Vojtěcha.
Socha sv. Vojtěcha
Socha stojí na jižním okraji obce, při pravé straně silnice ve směru do Plachtína, u vjezdu do hospodářského dvora.
Na nízkém hranolovém soklu s rytým nápisem na čelní straně, který v horní části předstupuje, je profilovaná deska, nesoucí hranolový podstavec s volutově stáčenými příporami po stranách a kruhovým výklenkem na čelní straně, původně opatřeným kovanou uzavíratelnou mřížkou, lemovaným rytou kartuší. Na něm pak spočívá bohatě profilovaná silná deska nesoucí vlastní skulpturu světce. Socha sv. Vojtěcha na pískovcovém podstavci sestávajícím ze tří částí. Za sochou je zhruba čtvrtkruhová nika v nízké zdi, která vytváří vlastní prostor pro umístění sochy, stojící u někdejšího vjezdu do dvora.
Barokní socha na hranolovém ořímsovaném soklu představuje zemského světce sv. Vojtěcha v biskupském oděvu s mitrou na hlavě, v levici drží otevřenou knihu a palmovou ratolest, pravice je zdvižena a sevřena v pěst. Zda světec držel berlu, což bývá jeho typickým atributem, není možné usoudit.
Autorsky neurčeno, lze však přiřadit do okruhu manětínské barokní dílny Herscherovy. Datováno chronogramem do roku 1760. Odborná literatura jej neuvádí.
BOHEMIAE PATRONO ADALBERTO // IN SICHERHOF QVIESCENTI // HERA IN PREITENSTEIN, WILKESCHAV, SCHLOSLES ET ZARADKA HIC QVIESCENTI PATRONO DEVOTE ET SOLLICITE EXTRVXIT.
Socha sv. Floriána
Socha se nachází na jižním okraji obce, při pravé straně silnice ve směru do Plachtína, u vjezdu do zemědělského objektu. Socha byla zřejmě umístěna ve vazbě na sochu sv. Vojtěcha, která je jednoznačně lokalizována v lokalitě "Sicherhof" u vjezdu do hospodářského dvora.
Základní informaci poskytuje nápis na podstavci sochy. Text je latinský, zčásti poškozený, špatně čitelný na spodním hranolu podstavce, rozdělený na dvě části, s chronogramem, který dává letopočet 1759.
B. FLORIANO MARTVRI PROTE//CTORI INSLONI// AC INCENDIO// DOMINA KOKORZOWA NATA AB HARTIG // HERA IN PRAITENSTEIN PIETATE AC VENERATIONE// HVIVS SANCTI EXTRVXIT
Sochu světce, který je ochráncem před požáry, objednala Marie Karolina, rozená z Hartigu, tehdy již ovdovělá manželka zemřelého Ferdinanda Františka z Kokořova, s níž se oženil roku 1731. Zemřel však již roku 1746 bez dětí. Za ní došlo v letech 1750-1752 též k přestavbě farního kostela.
Socha sv. Jana Nepomuckého
Socha se nachází v severní části obce Hrad Nečtiny, v zahradě domu, při pravé straně silnice ve směru do Nečtin.
Na nízkém hranolovém odstupňovaném soklu s rytým nápisem na čelní straně, spočívá profilovaná deska, nesoucí hranolový podstavec s volutově stáčenými příporami po stranách a kruhovou nikou na čelní straně, původně opatřeným kovanou uzavíratelnou mřížkou, lemovanou rytou kartuší tvaru osmicípé hvězdy. Na něm pak spočívá bohatě profilovaná silná deska nesoucí vlastní skulpturu světce. Socha sv. Jana Nepomuckého rozvláté kompozice, stojí na trojdílném pískovcovém podstavci, zakončený krycí deskou, na níž je připevněn alianční erb rodů fundátorky.
K soše Jana Nepomuckého je nejautentičtějším dokladem vlastní nápis na soklu, který sděluje, že ji dala postavit Marie Karolína z Kokořova, rozená z Hartigu, ze slibu a pokorné zbožnosti Janu Nepomuckému jako velkému ochránci místa před vším protivenstvím.
Na patě podstavce chronogram: PROTECTORI MAGNO LOCI IN ADVERSIS// MARIA CAROLINA DE KOKORZOWA NATA EX PROSAPIA HARTIGIANA BEATO IOANNI // VOTO ET SOLERTE PIETTATE EXTRVXIT" //.
Chronogram dává letopočet 1759.
a plno dalších památek .................
