Historie obce Praha 15
Horní Měcholupy byly založeny na trase dávné obchodní cesty v místě hlubokých lesů, kde se zdržovali "lupiči měchů", tedy zavazadel.
První zpráva z roku 1293 zmiňuje Alberta z Měcholup, kněze u sv. Jiljí na Starém Městě, jenž pravděpodobně pocházel z vladyckého rodu v dnešních Dolních Měcholupech. Zdejší hospodářský dvůr s obytnou tvrzí vystřídal řadu významných majitelů. Roku 1920 se Horní Měcholupy staly samostatnou obcí a v roce 1968 byly připojeny k Praze. Vesnice se postupně změnila ve velké sídliště s více než 12 000 obyvateli.
Hostivař získala název podle jakéhosi Hostivara, pravděpodobně sídlícího na ostrožně nad Botičem. Je poprvé písemně zmíněna v Kosmově kronice roku 1068, kdy se přemyslovská knížata utábořila se svými vojsky na zdejších lukách. Roku 1132 Přibyslava, vdova po velmoži Hroznatovi, darovala ves Hostivař spolu s blízkým lesem Bosákovníkem špitálu Sázavského kláštera. Druhá část později patřila bohaté pražské rodině Rostů a třetí část náležela roku 1328 ke kapli sv. Vavřince na Vyšehradě. Další zpráva z roku 1364 potvrzuje existenci zdejší tvrze. V roce 1577 se stal majitelem Hostivaře nejvyšší purkrabí Vilém z Rožmberka. K jeho úřadu obec náležela až do roku 1783, kdy přešla pod administraci zemské správy.
Pražské purkrabství již v roce 1702 zřídilo v Hostivaři školu. První, dřevěnou se šindelovou střechou, v roce 1840 nahradila kamenná budova. Roku 1895 byla postavena nová škola na Trhanovském náměstí, která slouží svému účelu dodnes. Velkým přínosem pro tento region bylo postavení železnice v roce 1871 a o 11 let později i nádraží. Na přelomu 19. a 20. století začaly v obci vznikat právě kolem železnice první továrny a mnoho z nich existuje dodnes, i když pod jinými názvy. Roku 1922 se Hostivař stala součástí Velké Prahy, ale až o 32 let později sem přijela první tramvaj. V 70. letech 20. století tu vzniklo několik nových panelových sídlišť, která podstatně zvýšila počet obyvatel.
