Historie obce Lechotice
První písemná zpráva o existenci osady pochází z r. 1342, kdy ji koupil moravský markrabě Karel. Brzy však přešla do majetku mocného moravského rodu Šemberků (1368). Za jejich vlády se stala součástí jejich holešovského panství a setrvala u něj až do zániku patrimoniální správy. V době, kdy zde poroučeli Rottalové, vznikl nejstarší obecní typář s opisem PECZET OBECZNI DIEDINI LECHOTITZ ANNO 1699, s obrazem sv. Bartoloměje v pečetním poli. Obec jižně (8,4 km) od Holešova, v kotlině na silnici ze Žeranovic do Mysločovic.
Jméno místní utvořeno od osob Lechota (Lechoticzie 1342, Lechotycze 1397). Dle starého podání slula prý obec původně Lhota a stála tam, kde nyní trať "Lhotska" a "Lechůdkách". Z rodů z r. 1750 trvá dosud: Baďura, Pospíšil, Jančík, Pálka, Navrátil, Matula, Kráčina, Novák, Václavík, Šidlík a Hradil.
Roku 1883 se ve vsi narodil Rudolf Linhrat, kaplan ve Velké Bystřici u Olomouce, kde zemřel r. 1915. Psal nejen básně, jenž pod jménem Ahasver a Emil Smutný uveřejňoval v různých časopisech (Obzoru, Novém životě, Meditacích, Našem domově), ale zabýval se, ovládaje několik cizích jazyků, překladatelstvím. Knižně vydal předklad Pavla Bourgeta "Rozvod", Fr. Meška, "Za tajných večerů", aj.
Z Lechotic vyšli čtyři knězi, jeden lékař (druhý student medicíny Václav Lihgart zemřel měsíc před svou promocí v Praze), jeden advokát v Olomouci, několik inženýrů, učitelé, profesoři.
