Historie obce Praha-Čakovice
První zmínka o vsi Čakovice se objevila v zakládací listině Vyšehradské kapituly z roku 1088. Tato listina se však nedochovala a existuje jen ve čtyřech falzech, vzniklých o sto až dvě stě let později.
Nejstarší doložená písemná zpráva tak pochází až z poloviny čtrnáctého století, kdy pražský měšťan Václav Bořitův prodal jeden ze tří čakovických dvorů Václavovi z Knína. Jisté je také, že již v roce 1352 zde stál první kostel, zasvěcený sv. Remigiovi.
V průběhu dějin obec často střídala majitele, až ji v polovině 19. století zakoupil baron Alexander Schoeller, který tu záhy vystavěl cukrovar, přestavěl zámek, upravil park a vůbec se zasloužil o její rozvoj. I dnešní budova úřadu městské části byla roku 1887 původně postavena jako útulek pro děti zaměstnanců cukrovaru.
Další velký rozvoj pak Čakovice zaznamenaly ve 20. století, zejména v souvislosti s rozvojem leteckého, elektrotechnického a automobilového průmyslu.
Roku 1964 došlo ke sloučení Čakovic s Miškovicemi a Třeboradicemi a k 1. lednu 1968 byla tato sloučená obec připojena k hlavnímu městu a stala se součástí obvodu Praha 9.
První doložené zprávy o Miškovicích pocházejí až z roku 1456, kdy je Jiří z Poděbrad zastavil Starému Městu. Ve středověku zde existovala tvrz, která pravděpodobně po třicetileté válce zanikla.
V polovině 19. století ves koupil baron Alexander a tak se na dalších více než sto let stala hlavním Schoellerovským zemědělským centrem. V 70. letech 20. století došlo k necitlivému zbourání bývalého Koubkova a Rezkova statku. Následným zastavěním centra obce panelovými domy byl zcela zlikvidován její původní venkovský ráz.
Historie Třeboradic sahá podle pověsti až do poloviny 9. století, kdy zde měl být srubový dvorec správce pšovské župy Slavibora. Měla se tu také narodit a své dětství prožít jeho dcera Ludmila, pozdější manželka prvního českého knížete Bořivoje a babička sv. Václava.
