Historie obce Kobylá nad Vidnavkou
Dřívější úřední název této obce zněl česky Kobylá nad Vidnavkou, německy Jungferndorf. České jméno označuje místo, kde se chovaly kobyly, ale německý termín ve smyslu ves panen, tj. jeptišek, nemá reálný základ, protože zde nikdy nebyl žádný klášter. Ke Kobylé patřila osada Annín (německy Annaberg). V roce 1976 byla celá obec připojena jako část k Žulové. Kobylá je zmiňována v listině pro vidnavského fojta z roku 1291, ale ta zachycuje stav asi o čtvrtstoletí starší. Ves u původního dvorce patřila sice k majetku vratislavských biskupů, ale vedle toho zde byl i svobodný fojtský statek. Za husitských válek ves částečně zpustla. Počátkem 16. století zde byla založena sklárna a její majitel získal od biskupa statek, s nímž nakonec roku 1573 splynul i majetek zdejšího fojtství. Sklárna byla již předtím zrušena a stejně tak skončil krátkodobý pokus o dolování v okolí. Kobylský statek držel v té době rod Niemitzů, který si v místě vystavěl menší zámeček. Část vsi i nadále náležela vratislavskému biskupství. Po třicetileté válce měla ves přes 33 částečně pustých lánů, což bylo poměrně hodně. Na 12 lánech hospodařili majitelé místního statku, kteří se od počátku 17. až do 19. století několikrát vystřídali; na konci 17. století přikoupili i biskupskou část vsi. V roce 1722 měl kobylský statek tři dvory, kde se pěstovalo hodně ovcí, a vlastní pivovar. Sňatkem se tento rytířský statek dostal roku 1800 do rukou svobodných pánů ze Skal, kteří získali majetek také v sousedních Hukovicích a Černé Vodě a vlastnili jej potom až do roku 1945. Roku 1836 byla Kobylá poměrně významnou lokalitou. Byl tu pivovar, tři palírny a od počátku 19. století také papírna, která však byla právě v této době rušena. Ve vsi byl od roku 1787 kostel a při něm kaplanství, vedle toho rovněž škola. V roce 1802 byla nově vysazena menší osada Annaberg, která dostala jméno podle tehdejší majitelky statku v Kobylé Anny Marie ze Skal. Obyvatelstvo se vedle zemědělství zabývalo také přadláctvím. Po roce 1848 byla Kobylá zařazena do obvodu okresního soudu ve Vidnavě v politickém okrese Frývaldov. Ohromná konjunktura kamenického průmyslu se Kobylé dotkla spíše okrajově. Další průmyslové podniky, zejména pilu a mlýn s pekařstvím, provozovali majitelé velkostatku. Politicky v této obci vítězila za první republiky zprvu strana německých křesťanských sociálů, potom před rokem 1938 Henleinova Sudetoněmecká strana. Kaplanství bylo roku 1885 povýšeno na faru a roku 1906 sem přišly sestry sv. Karla Boromejského, které později zřídily charitativní domov. Pro práci na statku byl za druhé světové války určen menší tábor sovětských zajatců (v čp. 131). Po roce 1945 vystoupilo ve vsi do popředí opět spíše zemědělství, protože kamenictví a menší průmyslové podniky ztratily na významu. Konfiskovaný velkostatek byl nejdříve převzat horským pastvinářským družstvem, které mělo v Kobylé sídlo i pro okolní obce, ale po roce 1948 se dostal ke Státnímu statku v Žulové. Tento statek převzal po roce 1960 do své správy i hospodářství ostatních zemědělců, ale nakonec byla v roce 1980 předána veškerá zemědělská půda v Kobylé zemědělskému družstvu v Bernarticích.
