Památky a zajímavosti Běleč nad Orlicí
V obci se zachovaly staré zemědělské usedlosti z minulého století, které dotvářejí zemědělský charakter obce. Náves a z ní vybíhající uličky jsou obestavěny jak původními zemědělskými objekty, tak novější zástavbou. Domy si často ponechaly původní vzhled, hladinu i výšku zástavby a mnohé i hodnotnou řadu architektonických detailů. V obci i přilehlém okolí najdeme značné množství lip, které již historicky do obce patří a v době květu jsou její krásnou výzdobou.
Mezi nejvýznamnější kulturní památky v obci patřil do nedávné doby tzv. Bělečský mlýn, roubená patrová stavba na břehu Mlýnského rybníka asi 1 km jižně od obce. Tento mlýn při tzv. Suchém potoku byl vystavěn přibližně roku 1617 mlynářem Janem Tomanem, který zde zřídil i rybníček. Pozdější budova byla postavena roku 1807 mlynářem Janem Hájkem. Roku 1914 shořely dřevěné stáje a místo nich byly vystavěny zděné. V Bělečském mlýně se měl na svém útěku údajně skrývat i Jan Amos Komenský. Bohužel pro nezájem o udržování památky v minulosti byl mlýn již značně zchátralý a jeho záchrana nebyla možná. Torzo bylo přemístěno do skanzenu v Krňovicích a bude použito pro výrobu repliky mlýnu.
V lese po pravé straně při cestě z Bělče do Svinar se nachází kámen s vytesaným křížem. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka. Na kameni je vytesaný kříž, dvě sekyrky položené přes jeho ramena a zašlý nápis nepochybně ze 16. století. Pověst vypráví, že šli dva tovaryši koupit tele do Bělče a když se vraceli, začali se o ně hádat. Při tom se navzájem zabili. Na paměť tohoto činu byl zde umístěn pomníček.
Významnou památkou je také bývalá Evangelická reformovaná škola s modlitebnou v čp. 10, která byla otevřena roku 1859. Jako škola sloužila do roku 1909. Původní učebna byla po roce 1923 využívána jako tělocvična místního Sokola, který byl tehdy u bělečských občanů ve značné oblibě. Do roku 1945 zde byly místnosti obecního úřadu a obecní knihovny. V současné době se budova využívá pouze jako modlitebna Českobratrské církve evangelické.
Zvonek Prokop na obecní budově (čp. 9) byl původně z roku 1759 a světil ho biskup Adam Vratislav z Mitrovic. Roku 1843 byl přelit a roku 1905 nahrazen novým, dodaným firmou V. F. Červený v Hradci Králové. Za první světové války se na čas ztratil. Nyní je umístěn v obecní zvoničce na okraji Masarykova parku proti rybníku.
Pomník Jana Husa postavený v parčíku roku 1915 je dílem firmy Podpěra ze Světlé nad Sázavou a bronzový reliéf je dle návrhu architekta P. Janáka od sochaře Astla. Byl doplněn knihou na lipové větvi od sochaře a kameníka V. Škody z roku 1921. Na místě dnešního parčíku byl až do počátku našeho století dům čp. 9. Obec tento pozemek zakoupila roku 1914 a založila zde Husovy sady. Dne 10.11.1924 byl v sadech vysazen Žižkův dub a pod něj vložena láhev s pamětním spisem.
