Památky a zajímavosti Přílepy
Na území se dochovala řada historických památek:
Zámek - Historie přílepského zámku sahá hluboko do 17. století, kdy tvořilo ves 20 domů a zemi vládla Marie Terezie. Zámek v průběhu staletí vystřídal mnoho významných i méně významných majitelů.
Mezi významnější patřili manželé Komínkovi, kteří nechali postavit naši nejstarší památku - kříž na návsi z roku 1763. První zmínky o rodu Seilernů jsou z roku 1778, kdy nastoupil do Přílep Kristian Augustin Seilern, který vlastnil též lukovské panství.
Nejvíce je však do historie zapsán Karel Maxmilián (*1825,+1905) a jeho syn Julius (*1858,+1932), za jejichž působení prodělalo sídlo nejvýznamnější úpravy. Laboratorka, konírna a zámecký park vznikají v roce 1852 a v roce 1885 dostala budova dnešní podobu. Posledním příslušníkem rodu žijícím na zámku byla vdova po Juliu Seilernovi, která zde žila až do roku 1948 kdy odchází do Bavorska, kde v roce 1952 umírá.
Vysídlením Seilernů po II. světové válce začína novodobá historie zámku. Pro zámek nebylo zprvu využití. V roce 1947 zde byla zřízena ozdravovna a domov učňů. V té době se zde promítalo kino a konaly se taneční podniky v parku. Od roku 1955 začal provoz porodnice a poté ženské nemocnice, která byla začátkem devadesátých let zrušena.
V současnosti je celý areál areál majetkem obce Přílepy.
Náves, kříž a zvonice - Stará náves nad zámkem má tvar podkovy. Uvnitř stojí zvonice jejímž srdcem je zvon z roku 1921, který zhotovil brněnský zvonař Matoušek (28.10.1921). Původní dřevěná zvonice stála na čtyřech sloupech a její zvon zabavila rakouská armáda pro vojenské účely. Návsí protékala strouha v níž se namáčel len a brodily se koně. Pod zvonicí stojí v stínu čtyř lip nejstarší památka naší obce. Je jí kamenný kříž se sousoším z roku 1764. Kříž nechali vystavět hrabata Marie a Rudolf Komínkovi, kteří vlastnili přílepské panství v letech 1758 - 1778. Na barokním podstavci kříže je umístěn mohutný tak zvaný alianční erb, na kterém jsou umístěny dva vejčité štíty patřící tehdejším vlastníkům panství. Na levé straně je to erb Jana Rudolfa Komínka z Engelhausu na němž je znázorněna věž a půlorlice , na levé straně pak erb jeho první manželky Marie Sylva de la Fosse tvořený kotvou a kvítky po stranách. Sousoší tvoří tři sošky světců rozestavených na podstavci okolo vysokého kříže, mezi nimiž je zvýrazněn svatý Vendelín s ovečkou ležící u nohou. Konávalo se zde modlení a odcházívalo odsud procesí na svatý Hostýn.
Lesní kaple - V trati "Hůrka" - les nad obcí, kde v těsné blízkosti probíhá hranice s katastrem Lukoveček, byla za působení pravděpodobně Karla Max. Seilerna postavena kaplička zasvěcená Panně Marii Svatohostýnské. Konají se zde "májové" bohoslužby na Floriánka a pak modlení o nedělích. Kaple je obcí i místními občany stále udržována. Byla opravována v roce 1990 i v roce 2002, kdy nastalo zpevnění zdí a oprava fasády. Tato významná památka, lesní kaple Panny Marie Svatohostýnské nad obcí, byla vystavěná v roce 1882. V kapli se během léta konají pobožnosti a bohoslužby sloužené kněžími holešovské farnosti. Původní trojdílný oltář byl poškozen při vloupání a historicky cenné obrazy z něj byly vyřezány a ukradeny. Dnes je ve středovém rámu oltáře umístěn obraz Panny Marie s Jezulátkem a reliéfem modlícího se Krista. Kaple je vybavena převážně z darů místních občanů. Kaple je v péči místní organizace KDU - ČSL. Každoročně v květnu se zde koná pouť "Na Floriánka". V roce 2002, se při příležitosti návštěvy Přílep zúčastnili této události taktéž poslední potomci hrabat Seilernů žijící v Bavorsku.
Kamenný kříž - Z nejstarších památek v obci je kamenný kříž se sochami a erbem z roku 1763-4, kde se po staletí konalo modlení. Z návsi se též odcházelo na pouť na sv. Hostýn a to vždy na sv. Floriana (patrona hasičů) 4. května. Poslední procesí bylo v roce 1948. U kříže byly staré lípy. V roce 1952 byl kříž přemístěn o pár metrů výše, aby mohla býti rozšířena cesta. Přesun prováděl pan Rudolf Nedbal za pomoci místních zedníků. V původním základu byla nalezena kulatá schránka, v níž byly údaje z doby stavění kříže v roce 1763. Tato kovová schránka byla doplněna o zprávy současné (1953), opětovně zatavena cínem a vložena do nového základu. Uzavření schránky prováděl zámečník pan Jindřich Podola.
