Historie obce Třebětice
Obec byla založena asi ve 13. století a to šlechticem jménem Tréba. První název byl Tréby a první písemná zmínka se dochovala z roku 1339. Malá osada, která čítala asi 10 obydlených domů, uspořádaných ve dvou řadách na menší vyvýšenině mezi močály, které se táhly od jihozápadu . Od severní strany tekla řeka (Rusava), která se v jarních obdobích rozlévala a zaplavovala okolí. Od jihozápadu tekla řeka Mojena, která svojí polohou zamezovala přístup k založené osadě Tréby. Poloha byla i po stránce strategie tehdejší i pozdější doby zvolena tak, že bylo možno kontrolovat celý prostor při výskytu nájezdných tlup Tatarů a Avarů. Zpočátku nebylo opevnění, avšak v pozdějším období - asi v 16. století - mělo svoji vjezdní bránu obrácenou k jižní straně. Jinak bylo okolí Tréby chráněno z ostatních stran rybníkem a močály, které začínaly ihned za nynějším čp. 19.
Hlavním zaměstnáním byl chov dobytka, hlavně vepřů. Pro chov se využívalo volných, mělkých močálů směrem ke Količínu.
První zmínka o změně jména Tréby na Střeběnice se vyskytlo asi v roce 1650. Panství osady bylo připojeno k majetku hraběte Rotála ze Štýrska, kdy byla zavedena těžká robota a krutý katolicizmus. Sedláci nevlastnili půdu a při stěhování museli mít propouštěcí listinu. V 17. století byly prováděny na okolních plochách odvodňovací příkopy, prohloubeny potoky a tak získána část území pro obdělání půdy a chovu skotu, koní apod.
V roce 1850 bylo využito vody v potoce a postaven vodní mlýn zvaný Kamenec, ve vzdálenosti asi 1 km. V rozmezí 50-ti let vznikl druhý vodní mlýn Vajzarů a pak Chytilů čp. 13. Toto období je již v samotném rozkvětu vyvíjejícího se hospodářství - zemědělství.
Robota a nevolnictví byla zrušena za císaře Josefa II., kdy se mohl sedlák stěhovat, ženit a svobodně pohybovat. V této době je asi 30 popisných čísel, avšak byly to větší hospodářské usedlosti, kdy se objevovalo hospodaření na větších plochách. Pěstovalo se obilí, cukrovka; rozkvět ovocnářství - ryngle žlutá velká, obrovská třešeň srdcovka velká apod. Počet obyvatel byl 450.
V roce 1894 bylo provedeno první scelování půdy, přičemž účastníků bylo 158 a jednalo se o plochu 560 ha.
V roku 1874 byl založen Sokol - základní kámen byl položen v roce 1924. V tomto období byla postavena i škola - v přízemí byt a v prvním poschodí jedna třída. V roce 1880 byla vybudována železnice Hulín - Holešov. 1887 byl postaven kostel - vysvěcen sv. Vendelínu. Elektrický proud byl zaveden 1920. V tomto období bylo 60 popisných čísel a 460 obyvatel. Celková výměra pozemků byla 602 ha. 1935 byla založena knihovna - 600 svazků, která byla v Singulárním hostinci, současně jako pobočka záložny. Vzniká starostenské zřízení, první starosta byl pan Chytil František.
V létech 1854 - 1922 působil v obci farář páter František Gogela, který se zabýval pěstováním květin - hlavně růží. Podle něho byla pojmenována růže Roza Gogelana; napsal několik knih o šlechtění a pěstování rostlin.
V letech 1921 proběhly přestavby hospodářských usedlostí na grunty, na nichž se podílelo i velké množství nájemných pracovníků.
Okupace se podepsala na obyvatelstvu stejně jako v celém kraji.
V období socializace zemědělství bylo na tehdejším okrese Holešov založeno v roce 1948 1. zemědělské družstvo v Alexovicích. Prvním předsedou JZD byl zvolen pan Vojtěch Jurčík. Ve vesnici byl vytvořen Státní statek.
V roce 1965 byl odstraněn hostinec Singularistů a četnická stanice.
V roce 1976 se budují ve velkém komunikace - chodníky, vysazuje zeleň do dnešní podoby. Vysázeno bylo na 2000 ks okrasných dřevin a stromů.
1977 byla zrušena jednotřídní škola a byla přeměněna na MNV, nyní OÚ. 1988 bylo započato s přípravnými prácemi pro novou stanici ČSD - jen výhybna je v hodnotě asi 5.000.000,- Kč.
Dnes je v obci 92 popisných čísel, ve kterých žije 317 obyvatel.. K obci patří osada Alexovice a samoty Dovrtěl, Beneš - Kamenický mlýn, statek Mansko byl zbourán.
V roce 1985 byla provedena integrace obce, při které byla obec přičleněna pod MěNV Holešov. V roce 1989 byl znovu zřízen OÚ a byla provedena privatizace zemědělství.
Mezi nejstarší rody v obci patří rod Chytilů, Rozsypalů, Lochmanů, Fuksů, Stratilů, Lochmánků a Zapletalů.
