Historie obce Minice
První písemná zmínka pochází z roku 1312. Samostatnost získala obec v roce 1990. Do této doby spadala pod pravomoc politické obce Kakovice.
Dávná historie Minic zůstane zahalena tajemstvím, i když se dá obecně odvodit z dochovaných zpráv a archeologických výzkumů regionu a také z pečlivé, v některých případech objevitelské práce spisovatele Jana Tomana.
Doloženou skutečností je, že Minice patřily od poloviny 16. století až do roku 1848 k orlickému panství a spravovány byly tzv. rychtou Letovskou.
Novější historické události a boj o samostatnost obce jsou částečně zaznamenány v obecní kronice.
Charakter krajiny, v níž se nacházejí Minice, je odedávna zemědělský. Naši dávní předkové však neměli snadný život. V raném středověku používali primitivní, nedokonalé nástroje a nářadí, k obdělávání půdy byla zpočátku používána jen lidská síla a výnosy byly minimální. Až v polovině 13. století došlo v zemědělství k převratným změnám. Rozšířilo se používání pluhu, koňského chomoutu a volského jha, což umožnilo využívání tažné síly dobytka. To si vynutilo zřizování delších pruhů polí, aby odpadlo časté a obtížné obracení na malých políčkách. V konečném důsledku muselo nutně dojít k přeorganizování celého vesnického katastru. Nový způsob obdělávání půdy, tzv. trojstranné hospodaření (ozim - jař - úhor) zajišťoval zvýšení výnosů a změnil od základu tvář venkova.
Původně stejnorodá vesnická společnost se staletým vývojem velmi rozrůznila. Ještě na počátku 16. století byly vesnice malé a tvořily je přibližně stejně bohatí sedláci. Postupně však docházelo k diferenciaci. Gruntem byla míněna selská usedlost. Některé se rozrůstaly, jiné byly rozprodávány nebo jejich části oddělovány ve prospěch půdy chalupnické a domkářské. Gruntovní knihy vedly vrchnostenské úřady. Knihy zajišťovaly poddaným dědické právo k jejich gruntu - vznikaly však na různých panstvích v různou dobu a tím jsou i dějiny zemědělských usedlostí časově různorodé. Gruntovní knihy orlického panství a tedy i pro Minice byly založeny roku 1587 za vlády Jana Jiřího se Švamberka. Spisovatel Jan Toman uvádí ve své knize „Dějiny zemědělských usedlostí na středním Mirovicku", že v Minicích byly grunty a chalupy:
grunt Kuklovský - Jánských, chalupa při gruntu Jánských, grunt Kyselicovský, Vyškovský - Sádlovský, Benešovský - Zajíčkovský, chalupa při gruntu Korytovském, Korytovský, Belhovský, chalupa při gruntu Linhartovském - Vaněčkovském a grunt Hanzlíkovský-Linhartovský-Vanečkovský. Dále zde byla obecní hajnice, kovárna a několik dalších chalup.
V gruntovních knihách jsou pak u každé usedlosti pozoruhodně podrobné záznamy o koupi, dědictví, přiženěnění, připsání a dalších okolnostech změn v držení.
