Historie obce Bařice-Velké Těšany
Ke sloučení obcí došlo roku 1960. Do té doby měly každá svou vlastní historii. Název obce Bařice vznikl pravděpodobně podle okolní bažinaté krajiny. První zmínka o Bařicích jako o obci příslušející ke klášteru velehradskému se datuje rokem 1228. Avšak nález střepů z pohanského pohřebiště při stavbě kapličky svědčí už o velmi dávném osídlení obce.
Nechvalně proslulou postavou bařických dějin byl panoš Otánek (v některých pramenech uváděn jako Otanko), okolo roku 1340 majitel Bařic, poloviny Kotojed a Těšnovic. Kromě škod, které napáchal na biskupském majetku - dva biskupské many zabil, šest poranil a osm koní jim ukradl - měl na svědomí vyloupení kostela sv. Mořice v Kroměříži, oloupení kroměřížských židů, požáry a loupeže. Kroměřížský biskup ho předvolal třikrát před soud, k němuž se nedostavil, tak propadl životem i svými statky. O veškerá práva a majetek přišla jeho žena Kateřina a tři synové Petr, Soběn a Jaroslav. Ves připadla Ješkovi z Rymic. Otánkovi synové žalovali jak Ješka z Rymic, tak samotného biskupa. Paní Kateřina žádala náhradu za věno, které na bařické manství vnesla. Pouze z milosti poskytl biskup vdově i jejím synům určité finanční vyrovnání.
O pozdním založení obce Velké Těšany svědčí nepřítomnost střepů, které by poukazovaly na dávné sídliště či prehistorické pohřebiště. Jméno Těšany je odvozeno od osobního jména Těch, Těšan bylo označení pro příslušníka rodu Těchova. Jméno Těšan se objevuje v záznamech poprvé roku 1375. Toho roku uvádí se v kronikách Jan z Těšan, hejtman na Hukvaldech. Nelze ovšem doložit, zda se jedná o tyto zmiňované Těšany. Úřední název Hrubotěšany je německá zkomolenina, vzniklá v 17. století z německého Gross Těšany. Teprve roku 1921 byl název úředně změněn na Velké Těšany. Dlouhou řadu let byla obec církevním majetkem, příslušela převážně ke kroměřížskému biskupství.
