Historie obce Nevězice
Pravěké osídlení krajiny v širším okruhu kolem Nevězic dokládají početné nálezy mohylových pohřebišť z mladší doby bronzové (1000 - 700 let př. n. l.). Nejvýznamnější a obsahově nejbohatší nález bronzových předmětů byl vyzdvižen z mohyly, která se nacházela na dnešním jižním okraji obce. Mnohem později, až v 1. století před naším letopočtem, bylo jihovýchodně od Nevězic na velké ostrožně nad řekou Vltavou vybudováno keltské hradiště (opidum). Blízkost starých slovanských hradišť (Hradeň, Podskalí u Vystrkova a Bozeň u Březnice) svědčí o raném slovanském osídlení kraje již v 8. a 9. století. Tehdy tu asi současně vznikaly osady Kozárovice, Kožlí, Šerkov, Staré Sedlo, Probulov, Nevězice, Žbonín a Varvažov. Všechny tyto osady jsou mnohem starší než Orlík a Zvíkov, jejichž výstavba spadá až do druhé čtvrtiny 13. století.
Jméno získaly Nevězice podle zakladatele osady - Nevěze. Příslušníci Nevězova rodu se nazývali Nevězici a ves jako osada lidí Nevězových se nazývala Nevězice. Žádné jiné Nevězice v Čechách nejsou. První historicky doložená zpráva o Nevězicích je až z roku 1440, avšak skutečnou dobu jejich vzniku je podle jiných pramenů možno posunout o několik století zpět.
Řád maltézských rytířů uvedl do Čech ještě jako rytířsko-mnišský řád sv. Jana Jerusalemského kníže a pozdější král Vladislav II., a daroval mu kromě místa k založení kostela a hospitálu v Praze i několik statků, mezi nimi i Varvažov. Varvažovský statek, k němuž patřily i Nevězice, zůstal v držení řádu až do roku 1847, kdy byl přikoupen k Orlíku.
