Památky a zajímavosti Chropyně
Dominantou obce je především zámek.
Zámek v Chropyně je dvoupatrová jednoduchá budova se spoustou oken v kamenných portálech. Budova je zakryta jasně červenou střechou, které vévodí vysoká, štíhlá věž. V přední části jediného zámeckého křídla je krátké podloubí a nedaleko něj stojí kamenná studna s kovanou mříží. Dříve zde stála stará tvrz, z které vznikl kolem roku 1615 renesanční zámek. Přestavba byla provedena v letech 1701-1703 Matyášem Porstem podle projektu G. P. Tencally, tehdy byl zámek rozšířen a zvýšen. Tato přestavba se, až na vzhled fasády a zastřešení, dochovala dodnes. Kolem roku 1850 byly v interiérech zámku provedeny romantické úpravy. V místnostech chropyňského zámku si můžeme prohlédnout početnou sbírku zbraní v Rytířském sále, soubor cínového nádobí, místnost se stolem krále Ječmínka nebo krásný dřevěný strop s vyobrazeními bývalých chropyňských pánů.
a husitských válek byla Chropyně osadou, možná s tvrzí, tehdy ji dostal do zástavy kroměřížský měšťan Petřík a jeho manželka Dorota. Na začátku 16. století byli v Chropyni páni z Ludanic, kteří se velmi přeli se svými sousedy pány z Kunštátu. Roku 1520 vlastnil Chropyni Hynek z Ludanic, který poddané velmi trápil nadměrnými robotami, avšak jeho syn Jan z Ludanic poddaným polepšil. Jan roku 1567 prodal Chropyni Vratislavovi z Pernštejna, ale ten ji hned vyměnil s Hanušem Haugvicem z Biskupic za Litomyšl. Po smrti Hanuše jeho dědicové prodali Chropyni Janu Purkartovi Černickému z Kácova a na Lysicích. Ten Chropyni odkázal roku 1585 svému synovci Janovi z Boskovic a na Třebové. Dalším majitelem byl Jindřich Slavata, který Chropyni prodal roku 1595 Pražmovi z Bílkova. Od Pražmových dědiců panství odkoupil kardinál František Ditrichštejn roku 1615. Tento pán později připojil chropyňské panství k ostatnímu biskupskému majetku.
Chropyňský kostel nese jméno opata sv. Jiljí. Vždy na začátku měsíce září, na den svátku tohoto světce, připadne tzv. hody. V městě se po dlouhé době tato tradice obnovuje. Kostel sv. Jiljí je vystaven v barokním slohu, tzv. Josefínském, a vybudoval ho olomoucký arcibiskup Maxmilián Hamilton v roce 1772, o čemž svědčí jeho znak na klenbě před kněžištěm. Stavěl jej Jan Krim za rychtáře Jana Orlíka. Kostel byl posvěcen arcibiskupem Theodorem Colloredo-Waldsee 10. září 1780
