Historie obce Rudka
První písemná zmínka o existenci osady, ležící asi 20 km severozápadně od Ivančic, pochází z r. 1330. Toho roku se uvádí mezi vesnicemi, které královna Eliška darovala nedávno předtím založenému ženskému cisterciáckému klášteru na Starém Brně. S ním měla pak po většinu času společné osudy až do jeho zrušení v roce 1782 (koncem 15. století tu měli manové kláštera svobodný dvůr a patrně i tvrz, na které ještě v r. 1497 sídlil vladyka Jaroš z Rudky). Pozemkový majetek zrušeného kláštera byl dán náboženským fondem nejprve do nájmu a později prodán rytíři Františkovi Heintlovi. Posledním feudálním majitelem bývalého klášterního panství se před r. 1840 stal kníže Eduard Schönburg-Hartenstein (+1872).
Původní název byl Rutka, německy Ruden. Název obce pochází od místního naleziště a těžby železné rudy. Železné hamry se nacházely v místech dnešní kovárny.
Rudka leží v údolí po obou březích potoka Bobravy. Na počátku 19. století měla obec pouze několik domků s doškovými střechami, z nichž sedm selských usedlostí vyhořelo pro velká sucha v roce 1850 a v roce 1852 vyhořelo na Výpustku asi 11 domů. Proto obec vybudovala v následujících letech rybník o výměře asi 58 arů.
V roce 1890 byla postavena okresní silnice k Domašovu a v roce 1891 do Litostrova. Obec vlastnila až do roku 1912 mnoho obecního lesa, který byl starousedlíky, většinou rolníky, rozdělen a vykoupen.
V roce 1902 měla Rudka 482 obyvatel. Byla to z okolních obcí druhá největší obec co do počtu obyvatel. Pro porovnání: Domašov 790 obyvatel, Říčky 229 obyvatel, Javůrek 295 obyvatel.
Až na starou zvonici nenajdeme v dnešní Rudce žádné významnější historické památky. Tvrz, stávající na vrchu Hrádku, zanikla nejpozději za třicetileté války a do dnešní doby se z ní zachovaly jen zbytky valů a zdí.
