Historie obce Trnovany
První zpráva o Trnovanech a osadě Podviní je v listině Spytihněva II., vztahující se ke vzniku svatoštěpánské kapituly z roku 1057.
Úvozem mezi oběma sídly procházela stará trhová cesta z Litoměřic do Úštěka. Trnovany nejprve patřily litoměřické kapitule, která od 11. století vlastnila i blízké Žitenice. V 15. století získala část vsi kupecká rodina, z níž se připomíná Kryštof Trnovanský.
Po Bílé hoře si tuto část vsi opět nárokuje litoměřická kapitula. Začátkem 16. století je postavena tvrz a Trnovany se stávají centrem malého panství. Tvrz postupně přechází do majetku různých šlechtických rodů.
Za třicetileté války byla tvrz vypálena a pobořena dalšími majiteli následně opravena, ale po připojení Trnovan k ploskovickému panství pustne. Po dalších přestavbách je v místě tvrze postaven hostinec. K Trnovanům patřilo několik okolních sídel, která zanikla většinou po třicetileté válce.
V roce 1808 celý trnovanský dvůr vyhořel a společně s ním prakticky celá ves. Rychlá obnova sídla po požáru vedla k tomu, že v roce 1830 žilo v obci již 133 obyvatel a během dalších 100 let se počet obyvatel zdvojnásobil.
Obyvatelstvo se zabývalo především pěstováním polních plodin, sadařstvím a vinařstvím. Víno se vozilo do Prahy a po zdejší vinici zůstal název Pražská zahrada.
Za zmínku stojí i to, že v obci byla v roce 1915 prodejna a opravna obuvi, která zaměstnávala okolo 30ti lidí. V roce 1902 byla zřízena v obci německá a v roce 1922 česká škola.
Urbanistická struktura Trnovan byla narušena v 70. - 80. letech dvacátého století demoliční činností a výstavbou hospodářských komplexů. Mimo jiné byl významně zasažen střed obce, jímž prochází hlavní silnice.
