Historie obce Lovosice
Lovosice se v archivních dokumentech poprvé uvádějí 12. dubna 1143 jako ves patřící strahovskému klášteru. Toho dne ji věnoval kníže Vladislav II. spolu s obcí Žernoseky strahovským premonstrátům, které povolal ze Steinfeldu. Poté se vystřídala na Lovosicích řada majitelů, mezi nimiž můžeme jmenovat např. rod Valdštejnů, který byl pro Lovosice velice významný. Dvorní komoří císaře Rudolfa II. Adam z Valdštejna požádal 22. června 1600 o povýšení Lovosic na město a jeho žádosti bylo již 4. července 1600 vyhověno. Původně české Lovosice se začaly po Bílé hoře poněmčovat. Velkého rozmachu dosáhlo město v 19. století, ačkoliv začátek století nebyl příliš šťastný. V roce 1809 lehlo prakticky celé město včetně zámku popelem, ale brzy se vzpamatovalo. Zásluhou nového majitele města Jana Schwarzenberga byly poměrně brzy obnoveny nejen zámek, ale i soukromé domy a hospodářské objekty. V letech 1817 - 21 byla vystavěna nová silnice Terezín - Lovosice - Teplice, postaven první tovární objekt a to parní mlýn (1844) a v roce 1850 byl zahájen provoz na železniční trati Praha - Lovosice. Značný význam měl i lovosický přístav. V roce 1849 se Lovosice staly okresním soudním městem (byly jím až do 1.7.1960). Svobodná obec Lovosice, ne již poddanské město, byla kostituována v r. 1850. Rozvoj města rychle pokračoval. V r. 1854 založil podnikatel Augustin Tschinkel továrnu na cikorku (dnešní DELI) a Schwarnzenbergové založili cukrovar a pivovar. Dále se rozšiřovalo dopravní spojení. Došlo i k nárůstu počtu obyvatel.
