Památky a zajímavosti Rokycany
Budova děkanského chrámu Matky Boží Sněžné na náměstí T.G. Masaryka. Dnešní kostel dodnes nese znaky vysoké vznosné gotické stavby. Po požáru jej znovu barokně přestavěl architekt Palliardi v roce 1788, avšak bez věže nahrazené pouze dřevěnou zvonicí. Věž přistavěl až v roce 1823 pražský stavitel Hoger.
Kostel Nejsvětější Trojice, byl vystavěn v roce 1609 rokycanskými protestanty. Sloužil pak, od roku 1629 bohoslužbám katolíků a jako hřbitovní kostel. Budova kostela se honosí dvěma nádhernými renesančními štíty s nízkou jehlancovitou věží. V současné době slouží jako farní chrám pravoslavné církve.
Na náměstí T.G. Masaryka zaujme Mariánský sloup z roku 1770 vystavěný jako dík města za odvrácení moru.
Barokní sloup Sv. Jana Nepomuckého se světcovou sochou s hlavou zarámovanou typickou svatozáří s hvězdami.
Městská radnice stojí na náměstí T.G. Masaryka, vystavěná v barokním slohu, dvoupatrová, dvoukřídlá, s vystupujícím rizalitem a opatřená čtyřbokou věží zakončenou bání.
Na náměstí stojí i krásný nárožní dům s bohatou štukovanou rokokovou fasádou proti děkanskému kostelu, za nímž, průchodem ve staré brance mezi domy, je půvabné rozlehlé nádvoří nazývané Spilka.
Velmi zajímavou stavbou jsou Masné krámy při západním okraji náměstí J. Urbana, původně řeznická tržnice z konce 18. století, dnes velmi pěkně upravená a sloužící obchodním účelům.
Objekt Muzea Dr. Bohuslava Horáka. V muzeu je uchovávána světově významná paleontologická sbírka více než 100.000 kusů fosilií, z nichž část je vystavena ve stálé exposici „Otisky času". Naleznete zde též velmi pěknou historickou expozici přibližující dějiny Rokycan a okolí a též vysoce zajímavou stálou etnografickou výstavu. Unikátní je expozice věnovaná železářskému průmyslu, který donedávna byl spolu s železnorudními a černouhelnými doly hlavním zdrojem obživy celého Rokycanska. K železářské expozici patří rovněž unikátní technická památka plně funkčního vodního hamru v nedalekém Dobřívě.
Z moderní architektury vyniká stavba nového železničního nádraží z roku 1931, dílo Dr. Pštrosa z Prahy a Š. Wolfa z Rokycan, s výraznými funkcionalistickými prvky. Velmi zajímavá je i obdobně pojatá budova záložny, dnes Komerční banky naproti nádraží.
Současné předměstí Borek leželo na konci 2. Světové války na tzv. demarkační čáře, která od sebe oddělovala armády vítězných mocností. Na západ od této linie stály armády západních mocností v čele s oddíly US Army, na východ od ní pak sovětská Rudá armáda. Rozdělení připomíná soukromé Vojenské muzeum na Šťáhlavské ulici, uchovávající dobové zbraně a militárie.
S odvrácením morové rány souvisí i poutní kaple Navštívení Panny Marie na Vršíčku, buližníkovém suku čnícím nad krajinou asi 1,5 km severozápadně od města, z r. 1744, dílo stavitele Mourka. Přístup ke kostelíku vede po schodišti ze stupňů, z nichž každý nese jméno svého dárce, rokycanského měšťana, děkujícího tímto za záchranu města před morovou epidemií.
