Historie obce Křtěnov
První zmínky o ní sahají do roku 1447, kdy Jan z Pernštejna připsal své manželce Bohunce kromě jiných okolních obcí i Křtěnov. Dříve se obec nazývala Kčenov. Z roku 1482 pochází další zmínka o Kčenovu, tehdy Vilém a Vratislav z Pernštejna propustili poddaným ve vsi právo od úmrtí. Roku 1496 pánové z Pernštejna získali zboží hradu Louka. S hradem byl spojen i Kčenov a tím se dostal k panství Kunštátskému. Až v roce 1926 bylo Kčenovu nařízeno užívat jméno nynější Křtěnov.
Obec byla hned z počátku rozdělena na 10 půllánových zemědělských usedlostí a 4 čtvrtláníky nebo podsedky. Další záznamy o Křtěnově pochází až z doby po třicetileté válce, z roku 1656 - 1678. Jsou to záznamy zapsané hrabětem z Lamberka Fridrichem Kašparem, panujícím na Kunštátě. Byly pořízeny za účelem zavedení a udržení roboty. Uvádí ve Křtěnově 15 poddaných.10 pololáníků, 1 čtvrtláník a 4 podsedníci. V té době už byla obec očíslována a čítala asi 24 chalupy. Hospoda č. 21, mlýn č. 22 i mlýn Podhrádský č. 23 byly panské. Počet obyvatel Křtěnova z té doby není znám, ale domníváme se, že jich bylo velmi málo, protože v té době se uvádí ve Křtěnově 3 zemědělské usedlosti pusté - neobydlené. Plné osídlení Křtěnova je až po roku 1680. V roce 1790 má Křtěnov 31 domů a 212 obyvatel. V roce 1834 má Křtěnov 36 domů a 232 obyvatel. V roce 1900 má Křtěnov 43 domů a 299 obyvatel.
Křtěnovská obec vždy žila poklidným a spořádaným životem. Většina obyvatel pracovala v zemědělství a ti co půdu neměli, dělali v lomech a olešnických závodech. Životní úroveň byla poměrně nízká, hlavně v početnějších rodinách. Ale lidé byli spokojení s tím co měli a vzájemně si nezáviděli. Údobí mezi 1. a 2. světovou válkou se vyznačovalo snahou o zvyšování kulturní a životní úrovně. Rok 1938 se vyznačoval odhodláním bránit svou vlast.
Obětí nacizmu v období prvního stanného práva se v naší obci stal člen požárního sboru mlynář na Podhrázském mlýně pan Vilém Tocháček. Dne 28. 9. 1941 ve Křtěnově brněnským gestapem zatčen. Byl uvězněn v Brně v Kounicových kolejích a třetí den na tamějším popravišti popraven. Průběh celé války je pěkně popsán ve křtěnovské kronice.
Třetí rok po válce, v roce 1948, komunisté v Československu násilím uchopili moc a nastolili další totalitu, komunistickou, podle Sovětského svazu. Soudy ztratily nezávislost a strana, jak bylo v případě křtěnovských občanů prokázáno, navrhovala i výši trestu. Toto běsnění postihlo v roce 1952 - 1953 i tuto klidnou obec, občany, hasiče a to pro výstrahu celého okolí. Začátkem roku 1952 byl do obce nasazen konfident a pomocí něho bylo dne 8. února 1953 zatčeno 11 nevinných mužů. Tři z nich byli souzeni veřejným soudem v olešnické sokolovně jako největší zločinci národa a jenom o vlásek unikli trestu nejvyššímu, trestu smrti. K historii i současnosti obce neodmyslitelně patří Sbor dobrovolných hasičů obce Křtěnov. Dne 1. dubna 1898 ve smyslu zákona z roku 1867 č. 134 místodržitelství založení hasičského sboru ve Křtěnově dosvědčuje. Podepsán zemský místodržitel. Křtěnovský hasičský sbor měl při jeho založení 30 členů.
V roce 1960 zde žilo 209 občanů v 56 bytech ve 45 domech. V roce 1980 žilo ve Křtěnově 180 obyvatel a bylo zde 40 obydlených domů. V roce 1990 žilo v obci v 61 bytě a 49 domech 205 obyvatel. Obec se v roce 1989 osamostatníla od města Olešnice a začala její samostatná historie.
