Historie obce Dolní Beřkovice
Obec zde stávala dávno v době pohanské, jak o tom svědčí bohaté archeologické nálezy, zvláště pak z poslední doby na místě rozšiřující se pískovny ve Vlíněvsi.
Poprvé se toto jméno připomíná v literatuře r. 1318, kdy zdejší statky vlastnil Jarosius de Byerzkowicz, z toho jména časem vzniklo slovo Beřkovice, tj. ves lidí Beřkových. Od r. 1785 se v literatuře uvádí přívlastek Dolnj ke jménu Beřkovice.
Pravděpodobně na místě dnešního zámku stávalo v dávné minulosti dřevěnými hradbami opevněné hradiště, později proměněné na bytelnou tvrz obklopenou valem s vodním příkopem.
Jeden z majitelů zdejšího panství Zikmund Belvic z Nostvic přestavěl kol r. l606 vodní tvrz na pozdně renesanční zámek. Josef z Libkovic nechal r. 1853 dle plánů renomovaných vídeňských architektů Stocha a Ferstela ( mj.autorů vídeňské Opery) přestavět zámek, při čemž renesanční charakter stavby byl zachován, avšak fasáda, římsy a okna a ukončení rohových věží, které evokují bývalou tvrz, byly vytvarovány v tehdy módním novogotickém stylu. Rozsáhlé podzemní sklepení a celé přízemí se vzácnou hřebínkovou gotickou klenbou zůstaly zachovány, tím i celý čtvercový půdorys zámku s uzavřeným nádvořím. Kolem zámeckých a hospodářských budov se rozkládá asi 5 ha veliký park, který vedle významné dendrologické hodnoty má i hodnotu krajinářskou, podle některých indicií se na jeho tvářnosti v 19. stol. podílel i Václav Skalník, pozdější hlavní zahradník a na sklonku života starosta Mariánských Lázní.
Lobkovicové si na počátku 20. stol. pro své pohodlí vedle zámku postavili nádhernou dvoupatrovou vilu, kde poté přebývali a zámek pak jim sloužil jen k representaci a v době honů a podobných akcí.
V letech 1938-1960 zámek sloužil jako Měšťanská, resp. Základní škola, poté jako skladiště léčiv a po celou dobu zde bylo několik občanských bytů.
