Historie obce Nezdřev
Vesnice se původně staročesky nazývala Nezdržev, také Nezřev, v lidovém podání pak Nedřevo či Nedřev. Od roku 1924 má úředně stanovený název Nezdřev. Ves dostala tak zvané spřežkové jméno, Ne-ze dřeva, tedy z kamene. Má být chápáno tak, že pro velkou vzdálenost od vody, bylo lépe stavět obydlí zde z nehořlavého materiálu. Jiné vysvětlení původu názvu vsi se nám dochovalo v ústním podání místních pamětníků, které říká, že kdysi dávno celá vesnice, protože byla postavena jen ze dřeva, zcela shořela. Prý proto, aby něco takového se neopakovalo, byla od té doby snaha dřeva používat co nejméně. Také snad tam, kde se říká "Na popálenině", stávala podle pověsti původní ves.
Zdejší kraj byl osídlen již v dávné minulosti. Máme o tom doklady přímo z našeho katastru. V měsíci březnu, roku 1950 ohledal kustod pravěkého oddělení muzea v Plzni, Václav Čtrnáctý, nález ze žárového hrobu na Plánové. O nálezu uvádí: "Na polích na Plánové jsou rozrušené spilitové skalky se silnou humusovou vrstvou, které tu tvořily malé pahorky. Na jednom pahorku náležejícímu k poli V. Krejčího z Nezdřeva, číslo katastrální 489, vybírali občané nezdřevští kámen a přitom vykopali tři laténské nádobky, část jiné nádobky a dno misky, železný sekáč s rukojetí kovanou bronzovým plechem, zlomky železných předmětů z hranaté tyčinky zahnuté hákovitě, velký železný kroužek ploše ztepaný. K železnému kruhu lne dutý železný předmět, v něm leží železný nýtek, k tomu část podobného železného předmětu, vše ve zlomcích."
Protokol byl sepsán s nálezci, předně s Josefem Chárou.
O Nezdřevě je zmínka ve starém popisu Čech, neboť ležel na hranicích kraje Bozeňského. Po prvé se v historických pramenech připomíná v letech 1410 a 1437, kdy byla provolána odúmrť v Nepomuku na majetek v Nezdřevě, který zde zůstal bez přirozeného dědice. Roku 1427 koupil slovutný panoš Jakub z Nezdřeva za pětmecítma kop grošů stříbrných dům v Kasejovicích s dědinou, s lukami i s nábytkem i s tím se vším, což k tomu sluší. V Nezdřevě stávala tvrz, na níž roku 1437 seděl Stanimír, roku 1437-1446 Jan a roku 1470 Litvín. Kde tato tvrz stávala se nedochovalo žádných zpráv. V bouřích husitských měl dům na rynku Staroměstském, blíže Dlouhé třídy v Praze Zikmund Sláma z Nezdřeva, který byl roku 1440 konšelem na Starém městě pražském. Na jeho erbu byla kachna se zlatým zobákem a zlatýma nohama. Slámova sestra byla provdána za majitele gotického domu "U zvonu" na Staroměstském náměstí, který se dodnes zachoval a je považován za významnou stavební památku Prahy. Životní osudy Zikmunda Slámy z let 1440-1453 popisují Staré letopisy české.
Roku 1525 byla v Nezdřevě již krčma. Při dělení Řesanských z Kadova, dostal se dvůr a ves Nezdřev roku 1559 Mikuláši, jenž zde postavil novou tvrz. Roku 1591 byl Nezdřev prodán k Bezděkovu, s nímž pak další majitele sdílel. Nejprve to byl Petr Boubínský z Újezda a na Střele do roku 1598, po něm Jan nejstarší Hořčice z Prostého. Od dědiců koupil statek roku 1661 Jiří Vojtěch Janovský z Janovic, ten jej prodal roku 1678 Maxmiliáně Františce Vratislavové rozené Kocové z Dobrše, od níž jej koupil roku 1682 Tomáš Černín z Chudenic na Lnářích. Tím se stává Nezdřev součástí mocného panství Lnářského a sleduje jeho osudy.
Humprecht Jan Černín z Chudenic zakoupil panství Lnáře roku 1675 za 180 tisíc zlatých rýnských. Byl to poněmčelý šlechtický rod. Tento rod postavil na místo dřívější lnářské tvrze nový zámek a přispěl k založení kláštera Augustiniánských bosáků ve Lnářích.
Starousedlé rodiny v Nezdřevě a roky, kdy se poprvé v nejstarších matrikách připomínají:
Za účelem získání více peněz vládnoucími Habsburky v Čechách, pro svá válečná dobrodružství, byl proveden šacunk a soupis jednotlivých majetků. Tento soupis v našem kraji se konal v roce 1654, nazýván je Berní rulla a nacházíme v něm první údaje o každé nemovitosti v obci.
V té době náležel Nezdřev s Bezděkovem k panství Bratronickému, které vlastnil p.p. Ferdinand Rudolf Lažanský, hrabě z Bukové. Panství tvořilo 22 vesnic, které dohromady obnášely cca role 3 793 strychů (1075 ha) a osedlých cca 173 gruntů. Měli 32 koní, 285 volů, 322 krav, 302 jalovic, 174 ovcí, 207 sviň a 204 lečí lesa (35 ha).
