Památky a zajímavosti Bechyně
Město Bechyně je známo výrobou keramiky, keramickou školou a lázněmi. Zachovalé historické jádro města představuje od roku 1990 jednu z nejhodnotnějších městských památkových částí v Čechách.
Dominantu náměstí T. G. Masaryka s řadou historických domů tvoří děkanský kostel sv. Matěje, který vznikl na přelomu 13. a 14. století. Dnešní podobu kostel získal po přestavbě v roce 1740, kdy byla přistavěna i věž, jedna z dominant města Bechyně s krásným rozhledem po okolí. V baroku byl kostelu upraven štít nad presbytářem. Historicky zajímavé je vnitřní zařízení kostela, jež pochází převážně ze 16.–18. století.
Zámek
Na místě dnešního bechyňského zámku stával původně hrad Bechyně, postavený na rozsáhlém, strmém ostrohu mezi řekou Lužnicí a Smutným potokem. Koncem 15. století byl hrad rodem Šternberků pozdně goticky přestavěn, jeho současný vzhled je však především výsledkem stavebních úprav a rozšíření za Petra Voka z Rožmberka, který se zde v roce 1580 oženil s Kateřinou z Ludanic. Komplex bechyňského zámku je veřejně přístupný a prohlídková expozice představuje především historicky nejvýznamnějšího majitele panství Petra Voka z Rožmberka. V bývalém zámeckém pivovaru jsou umístěny výstavní expozice keramiky Alšovy jihočeské galerie, tvořené převážně exponáty z mezinárodních keramických sympozií. V bývalé zámecké sýpce je umístěno Muzeum Vladimíra Preclíka.
www.panstvi-bechyne.cz/zamek-cz
Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, vévodící skále nad Lužnicí, vznikl v roce 1491. V interiéru zaujme vzácná sklípková klenba a náhrobní kameny držitelů Bechyně. Dnes je opět majetkem františkánského řádu. Součástí areálu je i klášterní zahrada s možností příjemného posezení a krásným výhledem na údolí Lužnice rámované obloukem bechyňského mostu.
Hřbitovní kostel sv. Michala s barokní eliptickou centrálou nechal postavit ve 2. polovině 17. století Jan Norbert ze Šternberka. Dnes slouží jako výstavní a koncertní síň. Na přilehlém starém hřbitově najdeme rozsáhlý soubor litinových křížů.
Poblíž kostela sv. Michala upomíná na zaniklou židovskou komunitu ve městě bývalý židovský hřbitov. Dochovaly se zde hodnotné náhrobky renesančního a barokního typu, nejstarší je datován rokem 1687. V Bechyni se nachází také budova synagogy, kde bylo v roce 2006 otevřeno vůbec první české Muzeum turistiky.
Lázně Bechyně se specializují na léčbu a rekondici pohybového ústrojí s využitím přírodního léčebného zdroje - slatiny z nedalekých blat. Nejstarší dosud známá tištěná zpráva o Libušiných lázní v Bechyni pochází z roku 1730. Vynikající léčebné výsledky Libušiných lázní zaznamenali i význační pražští lékaři a profesoři. Na jejich popud se v Praze utvořilo družstvo, které lázně zakoupilo v roce 1884 a upravilo tak, aby vyhovovaly všem požadavkům balneologickým i hygienickým.
V roce 1923 se stal majitelem lázní v Bechyni pan Josef Krátký, který v roce 1934 nechal vybudovat novou hlavní budovu v moderním stylu 30. let a rozšířil objekt Šárka o nové severní křídlo. Již v této době je v lázních využíván přírodní léčivý zdroj slatina.
Nová etapa Lázní Bechyně se začala psát v roce 2003, kdy došlo k uvedení do provozu nového lázeňského domu Olga, který se stal moderním centrálním léčebným a ubytovacím objektem.
V roce 1928 překlenul hluboké údolí Lužnice ve výšce 50 m nad řekou odvážným obloukem nový železobetonový most, nazývaný Bechyňská duha, který byl postaven podle projektu Eduarda Viktory, a dokončen byl k 10. výročí republiky 28. 10. 1928.
Bechyňská železnice je dílem známého elektrotechnika a vynálezce Františka Křižíka. Pravidelná doprava odstartovala 21. června 1903. Z technického hlediska by se dala Bechyňka přirovnat k malému zázraku. Železniční vagóny byly osvětlené, vytápěné, vybavené přenosnými telefony a bleskosvody na střechách. Pro pohon vlaku byla založena centrální elektrická stanice na stejnosměrný proud, energie zde byla vyráběna parním pohonem.
Bechyňka zůstává v provozu dodnes, v letní sezóně se zde konají oblíbené nostalgické jízdy.
