Historie obce Měrovice nad Hanou
Přesný letopočet vzniku obce není známý. V původním stavu byla osada obklopena lužními lesy, močály, jezery a rybníky. S dnešním charakterem obce neměla žádnou podobu. První písemná zmínka o obci je datována v roce 1406. Měrovice byly tehdy součástí Kojetínského panství a pod město Kojetín patřily až do roku 1990, kdy se osamostatnily.
Původ Kojetína je datován kolem roku 1280, a proto můžeme předpokládat, že do tohoto období zřejmě spadá i původ Měrovic. Z celé spousty originálních listin, týkajících se Kojetína, je nejdůležitější list arcibiskupa pražského Zbyňka z roku 1406, kterým uděluje určitá privilegia Kojetínu. Za vlády Jaroslava z Cimburka je pak už i výslovná zmínka o Měrovicích. V roce 1490 král Vladislav potvrdil Měrovicím, spolu s ostatními obcemi, dříve udělená práva, výsady a svobody. V této době byl správcem pan Heralt z Kunštátu, který však obec velice zadlužil. V roce 1726 byl Kojetín prodán Marii Alžbětě ze Šlesvicka - Holštýnska. Za její vlády byly Měrovice vypleněny pruskými vojsky. Název Měrovic původně byl Mírovice, v roce 1466 se píšou v zemských deskách Mirowicze. Jméno je zřejmě odvozeno od osobního jména Mír. Teprve od roku 1567 je známá dnešní podoba - Měrovice.
Za 2. světové války byly Měrovice nad Hanou bombardovány německými vojsky. O život tehdy přišli tři lidé. Pár domů bylo úplně zničeno a muselo se zbourat. Ještě dnes je na některých fasádách domů zřejmé, kde probíhaly přestřelky a boje mezi německými a ruskými vojsky.
