Historie obce Nelešovice
Pověst vypráví, že v dávných dobách přišel vladyka Neleš a jeho lid do míst oplývajících hojností, kde se usadili a založili osadu Nelešovice. První písemné doklady pocházejí z 12. století. Dějiny Nelešovic lze rozdělit do tří samostatných celků - kapitulních, světských a jezuitských vladyků a půhonců.
V prvním celku - kapitulním - jsou historické prameny od roku 1190. Tehdy patřila část Nelešovic kostelu svatého Václava v Olomouci, kterou mu daroval hrabě moravský Vladislav, bratr krále Přemysla Otakara II. Ve 13. století byla tato část osvobozena od zeměpanských břemen privilegiem, jež udělil český král Přemysl Otakar II.
V druhém celku - světských a jezuitských vladyků - je zaznamenán značný počet vladyků domácích, to znamená těch, kteří se na svém majetku usadili. Byli zde i světští vladykové cizí, kteří v Nelešovicích vlastnili statky, ale jejich jména se často střídala. V 15. století byly Nelešovice v držení Ctibora z Nelešovic, který se jich v roce 1482 zřekl ve prospěch olomoucké dómské kapituly. Tato kapitula zde vytvořila zvláštní vikariátní korunní statek se dvorem, k němuž patřilo 10 jiter, 1031 čtverečných sáhů polí a 32 čtverečných sáhů pastvin. Později koupili část Nelešovic páni z Ludanic.
Třetím celkem je půhončí - selská šlechta. Podle pověsti projížděl Moravou český kníže se svou družinou. Za Sobíškami oddíl přepadli zbojníci a knížeti se podařilo ukrýt u pastevců, kteří jej ochránili. Za prokázanou službu byli všichni pastevci povýšeni na zemany, neboli selskou šlechtu a dostalo se jim zvláštního poslání - roznášení žalob, neboli půhonu z olomouckého zemanského hradu. Odtud tedy název. Jeden z nich se usadil v Nelešovivích, kde si uprostřed darované půdy postavil u vsi dům. Zanechal po sobě čtyři syny, kterým rozdělil pozemky na čtyři díly a pomohl vybudovat obydlí. Tím vznikly čtyři půhončí grunty, s nimiž se setkáváme již ve 13. století a udržely se až do 20. století.
V roce 1922 byla založena tělovýchovná jednota Sokol. V roce 1923 odkoupila od obce pozemky na cvičiště. Českou házenou začali členové Sokola hrát v roce 1942 a již v roce 1944 postoupili do druhé třídy. Kromě národní házené se v obci dodnes hraje i malá kopaná. Zájem zejména mladších občanů je také o kulturistiku.
Roku 1928 byl založen Sbor dobrovolných hasičů, který má v dnešní době téměř 40 členů. Tento sbor udržuje svěřenou techniku, garáž a zbrojnici, podílí se na úklidu obce, každoročně na hřišti pořádá dětský den a pravidelně se zúčastňuje okrskových cvičení v požárním sportu a spolupracuje s okolními sbory. Vlastní historickou stříkačku z roku 1874, která je stále udržovaná v činnosti.
