Památky a zajímavosti Záhoří
Památky v obci zastupuje kostel sv. Michala, kaple sv. Barbory a kaple se zvoničkou v Dolním Záhoří. K lidové architektuře patří statky čp. 9 a 17.
Kostel sv. Michala
První zmínka o kostele sv. Michala v Záhoří pochází z období panování Karla IV. Původní kaple byla v roce 1352 přestavěna na kostel a jeho správa byla svěřena křížovníkům s červenou hvězdou, patřícím k Bechyni. V roce 1354 daroval Karel IV. tento kostel křížovnickému špitálu v Písku, k jehož založení však nedošlo. Původně byl kostel obehnán hradbou tak, aby se osadníci odtud mohli bránit nepřátelům. V době husitských válek byl kostel zbořen a po opravě byl za švédské války roku 1638 znovu zničen. V roce 1639 jej dal Jan Vilém ze Švamberka znovu postavit. V době husitské zde byli kněží husitští. Po bělohorské bitvě vedli správu dominikáni z Písku až do roku 1664. Součástí areálu kostela je také fara, o níž pochází první zmínka z roku 1665.
V Horním Záhoří se nachází kaple sv. Barbory,výklenková kaplička obdélníkového půdorysu, leží naproti vchodu do areálu kostela, výklenkem orientována na východ, v něm soška sv. Barbory, štítek zdobený volutami a nikou, nahoře jehlancová stříška, krytá prejsy, s jednoduchým křížkem. Pře kapličkou dřevěný kříž s nápisem "Sv. misie 1938". Podle kronikáře Josefa Kocha zde stojí kaplička již od dob husitských. Na tomto místě údajně před rokem 1696 stával dřevěný objekt školy.
V Dolním Záhoří stojí statek čp. 9, datován roku 1881 a 1913, s bílou fasádou a klenutou branou s paprskovitě skládanými dřevěnými vraty. Nejstarším v kronice zmíněným majitelem tohoto objektu je v roce 1700 Jiří Kovář s manželkou Marianou.
Statek čp. 17 v Dolním Záhoří má klenutou bránu, vlevo od ní na obytné části dva "cihlové" pilastry, mezi nimi dvojici větracích okének. Nejstarším v obecní kronice zmíněným majitelem byl v roce 1709 Bartoloměj Brož.
Kaple v Dolním Záhoří, s hranolovou zvoničkou s ostrou jehlancovou stříškou, orientace jih - sever, v severní části spojená s později dostavěnou hasičskou zbrojnicí ve stejné profilaci. Zvonek přes první světovou válku byl dle obecní kroniky zakopán v zemi, za druhé světové války místními občany odvezen a ukryt.
