Historie obce Prasklice
Jméno obce patří ke jménům patronimickým a je odvozeno od osobního jména Praskl nebo Praskla, které vzniklo ze slovesa prasknout, staročesky prasknút a místní jméno jako celek tedy znamená "ves lidí Prasklových".
Dobu, kdy ves vznikla, můžeme dnes jen odhadovat. První písemná zmínka o obci je z roku 1355, kdy ji Markvart z Morkovic prodal mladšímu bratru císaře Karla IV. moravskému markraběti Janu Jindřichovi. Moravská markrabata držela ves ve svém vlastnictví do roku 1386, kdy ji markrabí Jošt, synovec císaře Karla IV., prodal za 580 kop grošů pražských moravského čísla olomoucké kapitule. V této době zde zřejmě probíhala německá kolonizace. Prasklice jsou v této kupní smlouvě označeny i německým názvem „ ...villam nostram dictam Prasklice alias Colben...", tj. vesnici naši řečenou Prasklice jinak Kolben.
Další historické zmínky o vsi jsou dosti řídké a je možné z nich vyčíst jen nepatrné úseky z dějin obce jako například rok 1464, kdy se v Prasklicích připomíná panský dvůr a pustá tvrz. Roku 1603, a to 27. června, prodala olomoucká kapitula s děkanem Melicharem Pirnusem z Pirnu ves Prasklice za 4000 zlatých Bohušovi ze Zástřízl. Do této doby byly Prasklice majetkově rozděleny na dvě části. Jedna část patřila olomoucké kapitule a druhá vladykům morkovským. Teprve touto koupí byly celé spojeny pod panství morkovské. V kupní smlouvě se uvádí : „ Ves Prasklice s lidmi, sirotky a platy, se šenkem piva, s poviností roboty koňmo i pěšky a s mlýnem." Tento mlýn, který stojí dodnes, se objevuje již v první zmínce o vsi z roku 1355.
Roku 1769 jej prodal svobodný pán hrabě Braida z Morkovic a od té doby byl mlýn v soukromých rukou. Posledním mlynářem zde byl František Dosoudil. Při panství morkovském se ves poprvé připomíná v roce 1618.
V letech třicetileté války byl zdejší kraj zmítán válečnými pohromami a několikrát tudy protáhly bojující armády. K nemalé škodě přišly také Prasklice. Před válkou zde bylo 31 obývaných selských usedlostí a po válce , v roce 1667, jen 12 domů obydlených, 4 domy lhotní a 15 domů pustých. K dalším pohromám můžeme přičíst i velké požáry, kterých v obci vypuklo několik. Například 16. května 1856 lehlo popelem 22 stavení a zahynulo 12 lidí.