Památky a zajímavosti Týnec nad Labem
K historickým dominantám Týnce patří hřbitovní kostel blahoslavené Panny Marie Sedmibolestné, postavený v roce 1786 na místě, kde dříve bývala kaplička Panny Marie z roku 1682. V době napoleonských válek kostel úplně zpustl a sloužil dokonce jako sklad pro oves a mouku. Teprve roku 1815 byl znovu upraven a oplocen. U kostela se nachází hřbitov, u jehož vrat byly v roce 1815 vysazeny lípy.
Hlavní kostel Stětí svatého Jana Křtitele, ve kterém je umístěna cínová křtitelnice z roku 1630 a obrazy V. Markovského a Scheywla, pochází z poloviny 14. století. Chrám několikrát vyhořel a roku 1781 byl zbarokizován. Husův sbor církve českobratrské pochází z doby po roce 1930.
Základní kámen budovy radnice byl položen 22. dubna 1782. Původně se v prvém poschodí nacházely pouze dvě místnosti. Z jižní strany se nachází krytá pavlač a budova je překryta mansardovou dvojitou francouzskou střechou.
Jižní straně náměstí dominuje jednopatrový dvoukřídlý dům čp. 74, jenž má v přízemí zleva jedno okno, vstup a lékárnu. Segmentem zaklenutý vstup této klasicistní novostavby je v hluboce vpadlém poli se dvěma oblými sloupy a hlavicemi nesoucí kladí. Pod nimi vystupuje velká plastická rozeta. Historické jádro města bylo v roce 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou.
První písemná zmínka o Velkém domě se dochovala z roku 1584. Říkalo se mu tehdy Dům panský, neboť obvykle patříval majitelům zdejší tvrze. 18. srpna 1896 se zde narodil velký hudební pedagog, skladatel a spisovatel Josef Beran, zakladatel jihočeského hudebního archivu, a 14. června 1908 se tady narodil i jeho mladší bratr Václav, který se taktéž věnoval hudbě.
V roce 1463 dal císař Zikmund Týnec nad Labem Vaňkovi z Miletínka, jenž zde postavil tvrz. Z tvrze se dodnes dochoval především kamenný gotický dvoupatrový palác, stojící na skále nad slepým labským ramenem.
K pamětihodnostem města se řadí také jírovec maďal, jenž tu zasadil generál Michael Melas po roce 1800, jeho hrobka, ve které je pochován se svou ženou a správcem královského hřebčína Augustinem de Millernem, socha Panny Marie z roku 1786 a celá řada dalších soch a křížků.
Z města pochází také řada významných rodáků, kteří více či méně ovlivnili české i světové dějiny. Kromě výtečných hudebníků bratří Beranů se zde narodili například komorní c. k. komorní pěvec Vilém Heš, člen opery Národního divadla v Praze a Městského divadla v Hamburku, dále pak hudební pedagog, nejlepší skladatel tamburašských skladeb Gustav Brož, pokračovatel Barranda v Systéme silurien du centra de la Bohéme Prof. dr. Jaroslav Perner, bibliotékář milánské Ambrosiány a nositel dvou italských vyznamenání Karel Mensinger, literát a historik Antonín Šolta, básník František Vondráček, medailer Václav Šantrůček, spisovatel František Hampl, krajkářka a výtvarnice Antonie Josefina Janovská, matka Petra Bezruče Marie Brožková, redaktor a spisovatel Josef Beránek a řada dalších.
