Historie obce Roštín
Dobu vzniku Roštína nelze s přesností určit. První písemná zmínka o Roštíně je z počátku roku 1240 a je to listina, kterou král Václav I. potvrzuje výsady a državy kláštera hradišťského. Podle ní držel klášter v Roštíně jen krčmu. V další listině jen o deset let mladší, tedy z roku 1250, kterou vydal papež Inocenc IV. a v níž bere do zvláštní ochrany klášter velehradský, se připomíná i celá ves Roštín jako majetek kláštera.
Jméno Roštín se často plete v historických záznamech s obcí Roštění na Holešovsku. V knize „Vlastivěda moravská" od Fr. V. Peřinky se uvádí data v některých případech u obou obcí shodná i se jménem Roszthin. Je ovšem jisté, že klášter hradišťský svá práva v obci měl. V kterých místech se tehdejší osada, která byla prapůvodem pro Roštín nacházela, již dnes s přesností nikdo neví. Vyskytují se některé domněnky a dohady, že Roštín stál kolem kostela sv. Jakuba Většího. V letech 1646 za doby třicetileté války byla osada od nájezdů zničena, a tak se místní občané usnesli, že vybudují novou osadu níže, po obou stranách potoka. Důvodem byl také nedostatek vody na původním místě.
V okolí sv. Jakuba stávala v dávných dobách osada zvaná Jablonná. Údajně byla za doby nájezdů Tatarů vypálena. Rozkládala se směrem od sv. Jakuba ve směru k Cetechovicím. Pravdivější se zdá ovšem ta verze, podle které bývalý dvůr byl tvrzí a kolem něj se rozrůstala osada. Napřed směrem na Cetechovice – dnešní Horka a pak ostatní části. Zdá se, že tuto verzi také potvrzuje zápis z roku 1360, kdy byl uveden majitel statku v Roštíně, údajný pan Beneda z Roštína. Nejstarší zápis v deskách zemských o obci Roštín pochází z roku 1351. Tímto zápisem Anka, vdova Jiříkova z Roštína, vešla na spolek (spolumajitelství) se svým otcem Ješkem z Domanína. Kolem roku 1500 byla již celá část Roštína (kromě té, která náležela klášteru hradišťskému) v rukou Zigmunda Pedlnického z Choltic.
