Historie obce Radotín
Název obce Radotín je vytvořen přivlastňovací příponou –ín k osobnímu jménu Radota. Znamená ves lidí Radotových. Náš Radotín se poprvé v pramenech uvádí roku 1447. Po roce 1278 v době bezvládí pronikají na Záhoří Slezáci, často násilně. Po smrti biskupa vyrabovali biskupský hrad Šaumburk nad Podhradní Lhotou. Radotín měl pečeť se snopem a obilím. Fojt s konšely soudil spory o dědictví, dluhy, škody a meze, urážky na cti a ublížení na těle (lehké). R.1769 byl kostel posvěcen biskupem když konal visitaci děkanství lipenského. R.1774 zřízena na č.39 dědičná rychta. Rychtářem jmenován David Podmol. Vrchností byl mu udělen titul ,,četný pán“. Posledním Soběch. fojtem byl Autonius Zámorský Dvořák na č.3. Požár 26.dubna 1832 vyšel neopatrností hospodyně z č.3. vznícením másla. Byl tak mocný, že zachvátil i kostelní krytinu ,,šindel“. Také věž vyhořela a zvony spadly. Pádem pukly a byly nákladem obce přelity v Olomouci u Volfganga Strauba. Výzdoba a nápisy starých zvonů byly přeneseny na nové. Škola 1823 generálně opravená a taškami pokryta ohni odolala. Shořela však fara. Velké neštěstí byla epidemie cholery r. 1860. Klidnou politickou hladinu venkovských obcí rozbouřily každé volby. 1907 bylo hlasovací právo rozšířeno i na dělníky. Volit mohl každý občan starší 24 let. Před tím jen občan, který platil daň pozemkovou, nebo výdělkovou, větší než 2 zlaté ( 4 koruny). Až do r. 1907 musel občan veřejně prohlásit, koho volí. Teprve od r.1907 byly volby tajné. První světová válka byla pro občanstvo těžkou ranou. Zdatní mužové od 18 do50 let byli na vojně a ostatní byli neustále probíráni odvody. Polní práce vykovávali starci, ženy a výrostci. Skoro všechny koně byly odvedeny k vojsku, hovězí dobytek neustále rekvírován a prohlídka za prohlídkou vysávala obilí i píce pro válečné zásobování.
