Historie obce Třinec
Pravděpodobný vznik Třince je ve 2. polovině 14. století. První písemná zmínka o Třinci je z roku 1444. Roku 1653 po smrti piastovské kněžny Alžběty Lukrécie se stalo těšínské knížectví, jako odumřelé léno Koruny české, majetkem Habsburků a bylo spravováno tzv. Těšínskou komorou se sídlem v Těšíně.
První podrobnější zprávy nám poskytuje urbář z roku 1770:
556 ha plochy
cca 200 obyvatel
zcela zemědělský ráz
Roku 1766 císařovna Marie Terezie darovala princi Albertu Saskému těšínské knížectví věnem při svatbě s její dcerou Marií Christinou a roku 1799 byl Třinec prodán arciknížeti Albertovi baronkou Saint-Genois za 36 tisíc zlatých.
Třinec, byl ještě v první polovině 19. století jednou z mnoha zemědělských obcí ve vlastnictví Těšínské komory, která spravovala na Těšínsku majetek Habsburků.
Založení Třineckých železáren v roce 1839 se stalo jedním z hlavních mezníků historie obce a širokého okolí. Četná naleziště železné rudy, dostatek vodní energie a zdánlivě nevyčerpatelné zásoby dřeva v Beskydech přiměly Těšínskou komoru, kterou v té době vlastnil arcivévoda Karel Habsburský, zprovoznit železárny v Třinci. Byla vystavěna dřevouhelná vysoká pec, v okolních obcích zahájena těžba železné rudy a v lesích výroba dřevěného uhlí.
Rozhodující význam pro další rozvoj města i huti měla výstavba Košicko - bohumínské dráhy v roce 1871, která spojila Třinec s novými ložisky rudy na Slovensku, umožnila dovoz kamenného uhlí z ostravsko-karvinských dolů a otevřela cestu k odbytu železa na vzdálených trzích.