Historie obce Borotín
Zakladatelem obce byl rod zemanů Vítkovců, kteří se původně psali z Borotína a později z Landštejna. Někdy kolem roku 1356 postavil vladyka Mikuláš z Borotína (též v některých pramenech uváděn jako Mikuláš Borota), na místě tvrz. Jeho vnuk, Vítek z Landštejna, přestavěl tvrz na gotický hrad. Jeho potomci, Jan z Landštejna a Heřman z Landštejna, se stali stoupenci učení Jana Husa. Přičiněním tohoto šlechtického rodu, byla ves Borotín - z mohutným a opevněným hradem - od roku 1422 baštou husitů. Heřman byl na pražském sněmu v roce 1423 zvolen do sboru zemských správců. V roce 1426 se stal jeho nástupce Mikuláš jedním z vedoucích husitských hejtmanů, ale roku 1434 přešel do katolického tábora. Za tuto údajnou zradu oblehlo husitské vojsko, pod vedením Ondřeje Prokopa zvaného "Holý" , hrad. Obec Borotín husité vydrancovali, pobořili a vypálili.
V držení obce a hradu Borotín se vystřídala celá řada šlechtických rodů: Jan Malovec z Pacova (1446), Kateřina Malovcová z Pacova (1488), Oldřich Malovec z Pacova (1556), Pavel Malovec z Pacova (1602), Kryštof Vojkovský z Milhostic (1613), Adam Šťastný z Kvasejovic (1618), Polyxena z Lobkovic (1623) a Jan Nádherný z Borutína (1829).
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.
