Historie obce Chýnov
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavník na ochranu proti Rakousům.
Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci.
Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů.
Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova".
25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček.
1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
