Historie obce Libochovice
Prvně ověřené zmínky o Libochovicích pocházejí až z roku 1336, kdy jsou Libochovice označeny jako "městečko hrazené" s tvrzí. V té době zde stál farní kostel. Roku 1272 patřilo městečko klášteru tepelskému a počátkem 14. století Hynkovi ze Žlebu a Lichtenburka. Od jeho syna Hynka je koupil okolo roku 1314 král Jan Lucemburský. V jeho držení však nebylo dlouho, roku 1336 prodal hrad Klep, městečko Libochovice s tvrzí a čtyři vesnice: Klepy, Lhotu, Radovesice a Poplze Zbyňkovi Zajícovi z Valdeka, pánovi na Žebráce. Nový majitel nechal hrad Klep přebudovati a přezval jej podle zajíce, svého znaku erbovního na Hasenburg. Od té doby psali se on i jeho potomci Zajícové z Hasenburka. Tento rod patřil mezi nejvlivnější rody v království, a to hned po Rožmbercích a Šternbercích. Za husitských válek zachovalo se jen málo zpráv o Libochovicích. Hazmburští pánové byli horliví katolíci a stáli na straně Zikmundově. Proto také byly Libochovice roku 1424 při Žižkově pochodu z Loun proti pražanům dobyty a čtyři katoličtí knězi se dvěma obránci byli na náměstí před radnicí upáleni. Městečko pak bylo spáleno a zbořeno. Při vzpouře českých pánů proti králi Jiřímu z Poděbrad stáli Hazmburští společně s Ilburkem, pánem na blízkých Třebenicích, proti Jiříkovi na straně Matyáše Korvína, jehož vojsko pak roku 1469 tábořilo na Hazmburku a velmi jej zpustošilo. Od té doby sídlili Zajícové většinou v Budyni a hrad se zámkem podléhal nezadržitelně zkáze. Znovu vybudované městečko Libochovice obdrželo na žádost nezletilého Jana III. z Hazmburka (1496 -1553) od krále Vladislava roku 1507 jarmark roční a trh týdenní a roku 1517 pak od Jana III. z Hazmburka artikule cechu krejčovského, postřihovačského a soukenického. Po smrti Jana III. bylo panství roztříštěno na více částí. Libochovice tehdy patřily Kryštofu z Hazmburka, který sídlil v měšťanském domě v Libochovicích. Tvrz byla tehdy neobyvatelná. Kryštof Zajíc prodává roku 1558 svůj díl panství hazmburského Janu staršímu z Lobkovic. Roku 1564 prodává jeho bratr Jiří Zajíc svůj díl témuž pánovi. Tím končí panství hazmburské a vzniká panství libochovické, ke kterému v té době patří městečko Libochovice a 11 vesnic: Klapý, Sedlec, Vojnice, Lkán, Třtěno, Radovesice, Dubany, Poplze, Křesín, Levousy a Horka. Nový majitel Jan starší z Lobkovic, pán na Zbiroze a Točníku, vyprosil u císaře Ferdinanda I. povýšení Libochovic na město, což bylo uskutečněno zakládací listinou ze dne 7. srpna 1560. Jan starší z Lobkovic nechal postavit na místě staré zpustlé tvrze Zajíců nový zámeček. Po jeho smrti ujal se vlády panství jeho syn Jiří Popel z Lobkovic. Roku 1591 udělil Jiří Popel městu mnohé výsady, mezi nimiž byla též výsada vaření piva. Jiří z Lobkovic vystupoval jako horlivý katolík ve věcech víry, ale i jako vůdce šlechty ve věcech politických proti císaři. Pro své provinění byl roku 1594 odsouzen k věčnému vězení na hradě Lokti, kde roku 1613 zemřel. Zkonfiskovaný majetek byl spravován komorou královskou. Roku 1606 vzdal se kníže Zikmund Bathory svého knížectví sedmihradského ve prospěch císaře Rudolfa za doživotní užívání panství libochovického, do kterého se nastěhoval slavně s celým komonstvem, jenže dlouho zde nepobyl. Již roku 1610 byl rovnež pro pikle proti císaři jat a uvězněn v Praze, kde roku 1613 zemřel. Panství libochovické bylo po smrti Bathoryho zadáno nejvyššímu purkrabímu Adamu ze Šternberka, který v roce 1613 a 1614 stvrdil městu jeho výsady a svobody.
