Historie obce Postřižín
První písemný záznam o vsi Postrizine se dochoval z roku 1052 v latinsky psaném dokumentu, který sepsal kníže Břetislav I. Název se pravděpodobně váže k pohanskému obřadu prvobytně pospolného řádu, rozšířeného kdysi po všech slovanských národech. V té době existovalo skupinové manželství. Děti vychovávala matka a jejich původ se určoval jen po ní, protože nebyl znám pravý otec. Když dítě dorostlo, bylo do řad pracovníků a bojovníků přijímáno zvláštním způsobem, takzvanými postřižinami. Tyto slavnosti se konaly i později, za existence monogamní rodiny i za křesťanství, kde se staly podkladem biřmování. Pro děti byl příznačný dlouhý vlas. Při vstupu mezi plnoprávné členy rodu, tedy muže, bývala při slavnosti jinochům kadeř symbolicky ustřižena. V pohanské době stříhal vlasy stařešina, později snad otec nebo pozvaný významný člověk. Je oprávněná domněnka, že postřihující člověk se obřadem zavázal být jakýmsi ochráncem postříhaného jinocha, nebo-li jeho kmotrem. V roce 1812 se tu narodil vlastenecký kněz, spisovatel a překladatel Karel Hausman, autor vlastivědných a mravoučných knih. Sestavil také první českou mapu, ve které byl u jednotlivých obcí uveden druh a počet dobytka. Dalším významným rodákem byl František Janda Suk, narozený roku 1878. Tento atlet, jenž závodil v hodu diskem, kladivem a vrhu koulí, získal pro Čechy první olympijskou medaili. Jako první člověk na světě použil při hodu diskem otočku.
