Historie obce Lázně Libverda
První zmínky o obci sahají do II. poloviny 14. století (1381 - urbář frýdlantského panství). Stará kolonáda 2, velikost: 138.38 KB, obrázek se otevře v novém okněOd té doby se objevují zprávy o léčivosti místního pramene. Díky velkému množství poutníků, kteří putovali z Lužice do mariánského poutního kostela v Hejnicích, byla Libverda známá v okolí již v 15. století. Vyvěrala zde „Boží voda", kterou se poutníci osvěžovali. Zpočátku byl pouze jeden pramen. Léčili se jím i slavní panovníci - saský kurfiřt August I. a vévoda Albrecht z Valdštejna, který trpěl syfilidou a nechával si léčivou vodu posílat tam, kde právě pobýval.
V polovině 16. století bylo v obci cca 40 usedlostí - 21 sedláků, 1 zahradník, 10 podruhů a 8 domkářů. Dále zde byl mlýn, pila a tři kovárny. Podle soupisu poddaných podle víry z roku 1651 žilo v obci 113 osob.
V roce 1771 proběhlo, stejně jako v jiných obcích, číslování domů. Stará kolonáda 1, velikost: 149.12 KB, obrázek se otevře v novém okněČíslo jedna většinou připadlo hospodě. V obci v tu dobu bylo 68 domů. Do roku 1786 stoupl počet na 78. Pomalu začínal rozvoj obce a to díky léčivým pramenům. Po smrti hraběte Filipa Josefa Gallase v roce 1757 je ustanoven za dědice frýdlantského panství jeho synovec Kristián Filip Clam s podmínkou, že on i jeho potomci připojí ke svému jménu také jméno Gallas a budou užívat také Gallasovský erb. Tak vzniká nová rodová větev Clam-Gallasů.
Zakladatelem dnešních lázní byl Kristián Filip hrabě Clam-Gallas, majitel frýdlantského panství. Kristián Filip nechal v letech 1776 - 1818 otevřít nové prameny. Starý pramen byl zasypán. Nově navrtané prameny dostaly jména Mariin, Kristiánův a Eduardův a vyvěraly přímo u lázeňských budov.
Ke konci 18. století byl vybudován lázeňský park, Stará mapa Libverdy, velikost: 152.71 KB, obrázek se otevře v novém okněkde byl roku 1798 odhalen pomníček zakladatelům lázní i sedlákům, kteří postoupili pro zřízení lázní své pozemky. Na začátku 19. století nechal Kristián Filip pro sebe zbudovat promenádu a empírový zámeček, v němž v letních měsících pobýval, pavilón nad Mariánským pramenem, klasicistní budovu dnešního ředitelství lázní. Díky jeho podpoře vznikla v roce 1819 v obci samostatná škola. Jeho pokračovatelem byl syn Kristián Kryštof.
V roce 1836 byl Libverdě udělen Statut léčivých lázní. Dvoukřídlá kolonáda byla vybudována v roce 1847. V témže roce byla také postavena silnice, která spojila lázně s Raspenavou a Frýdlantem. Nový lázeňský dům (dnes Ostrava) byl otevřen v roce 1868. Od této doby se vývoj a modernizace lázní zastavily a to byl možná i důvod pomalého úpadku Libverdy. Poklesla návštěvnost lázní, protože bohatí lidé dávali přednost Teplicím a západočeským lázním.
Na začátku 20. století se lázně opět začaly snažit, aby se staly pro hosty lákavou nabídkou. Stará kolonáda 3, velikost: 55.02 KB, obrázek se otevře v novém okněByl postaven tenisový kurt, hrací kout pro děti, byl zprovozněn rybník na koupání. Obec v tu dobu měla okolo 800 obyvatel a byla schopna poskytnout hostům kvalitní ubytování v penzionech a hotelích, které se stále renovovaly. O zábavu se v lázních starala lázeňská kapela, hrající od roku 1783. Libverda byla známa také svou expedicí léčivé vody „libverdská kyselka", které se např. v roce 1910 prodalo 200.000 lahví.
V roce 1899 byl v obci otevřen stálý poštovní úřad. V roce 1900 byla otevřena železnice z Raspenavy do Bílého Potoka, což značně zlepšilo dostupnost lázní. V roce 1906 byl schválen nový název pro Libverdu: Lázně Libverda. Ve válečných létech 1915 - 1918 byl v obci zřízen špitál pro raněné s 200 lůžky. Celkem zde bylo ošetřeno 1948 lidí. Po vzniku České republiky se první obecní volby konaly 15. června 1919. V roce 1921 při sčítání lidu měla obec 711 obyvatel, z toho 693 Němců a 18 Čechů. Průmysl v Libverdě zastupovala porcelánka, která vyráběla pestrý sortiment zboží. Libverda byla také zemědělskou obcí.
