Historie obce Věžky
První zpráva o Věžkách pochází z roku 1348. Už tehdy tu stávala tvrz, podle níž se její majitelé psali vladykové z Věžek. První z nich se jmenoval Jenčík z Věžek. Poslední z rodu tu žil ještě roku 1466. Potom tvrz zpustla a vrchnosti se začaly střídat. Byli mezi nimi Stojanové z Přestavlk, Zástřizlové a Podstatští. Po krátkém čase byla tvrz obnovena.
Těsně před bělohorskou dobou tu žil Václav Jindřich Přepyský z Rychnburska, který se zúčastnil stavovského povstání. Vdova po něm statek roku 1638 prodala a po roce 1640 všechny zprávy o tvrzi mizí.
Po několikerém střídání vrchnosti koupili roku 1747 statek ve Věžkách bratři z uherského Šlechtického rodu Vajajů – Jan Antonín a Leopold Josef, kteří v místech zaniklé tvrze postavili barokní panský dvůr. Vajajové statek prodali už v roce 1736 rodu Weisserburků, kteří jej v roce 1863 prodali za 320 000 zl. velkoprůmyslníkovi Abrahamovi Popperovi, Mořici Redlichovi a Jonáši Friesovi. Po smrti Abrahama Poppera a Mořice Redlicha je odevzdána polovina Theodorovi a Gustavovi Redlichovým, povýšeným do stavu šlechtického. Posledními majiteli panství byli Oto a Dr. Felix Redlichovi.
Weissenburkové ve Věžkách postavili v polovině 19. století na místo barokní stavby nevelký, ale architektonicky zajímavý zámek, který se však záhy stal jen příbytkem pro panské úředníky až do roku 1945.
Jméno Vlčí Doly je odvozeno od místní polohy. Vše nasvědčuje tomu, že obec vznikla v dobách velmi dávných. Její původ se odvozuje od četných jam a dolů, v nichž se při příchodu Slovanů zdržovali vlci.
Z historických dokladů jsou první písemné zmínky zachovány již z roku 1377 a to Wlciedol a Wlezidol. Tak jako jinde i zde se střídali různí majitelé. Jan z Ticích Dolů, Zbyněk z Dřínova, Ctibor z Věžek, Mikuláš ml. z Hrádku. V době 30leté války osada skoro úplně zpustla.
