Historie obce Chomle
První písemná zmíňka je z roku 1352. Jméno Chomle vzniklo přivlastňovací příponou rodu ženského - je z příjmení Chomel, Chomlova ves. Obec byla jistě starší než udává první písemná zmíňka, protože již v letech 1334 - 50 byl zde dokonce farní kostel sv. Markéty.
Ves Chomle náležela roku 1361 Otíkovi z Chrástu, roku 1387 byl majitelem Beneš z Chrástu na Zvíkovci. Roku 1398 opět Otík z Chrástu a vroce 1411 Lev z Jivjan, kteří také patrovnátní právo v Chomli vykonávali.
Později držel ves Ondřej Čapek ze Sulova a po jeho smrti roku 1453 dal král Vladislav své právo odúmrti Harantovi a Janovi, bratřím z Vařin. Od té doby patřila Chomle ke hradu Březině.
Jiš v 16. století se zde dolovalo uhlí v Malíkovci 1545, později v Chomli - důl Prkénka a Ferdinad.
Od roku 1622 se dostala Chomle s panstvím radnickým do rukou Jana Klonového. Na Chomli byl také dvůr kolem roku 1700 zřízen ze tří statků a to z Kalcovského, Matuchovského a Vackovského. Školou i farou náležela Chomle do Radnic.
Poslední činný hlubinný důl Pokrok byl uzavřen v r.1983 a ukončil tak více než 400 let těžby uhlí (od 1545) v chomelsko-vejvanovské části radnické pánve.
