Historie obce Dobronice u Bechyně
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1220 kdy je zmiňován jistý Jan, syn Dobroňův. Kamenný hrad byl postaven na počátku 14. století. Prvním zmiňovaným majitelem je v roce 1322 Diviš z Dobronic. Potomci Diviše drželi hrad až do počátku 15.století. Dalšími vlastníky hradu a vsi byli například Kraselovští z Kraselova, Sedlečtí od Dubu, Malovcové z Malovic. V letech 1455 až 1459 se stal majetkem pánů z Rožmberka, ale ti jej prodali svému purkrabímu na hradě Choustníce Vítovi ze Rzavého. Rdina Vítů ale hrad postupně prodávala až celý přešel do majetku Hozlauerů z Hozlau. Za jejich vlastnictví majetek vzkvétal, mimo jiné založili v hradním hospodářství pivovar. Po Bílé Hoře rodina Hozlauerů o většinu majetku přišla a zbylou část zatížili dluhy. Ty se ale nepodařilo uhradit a proto v roce 1636 propadá zbytek majetku Královské komoře. Vzápětí je ale prodán Ferdinandu Pruggerovi z Greinburku. V roce 1691 pak dcera Ferdinanda Pruggera Anna Jakoba prodává hrad i panství Tovaryšstvu Ježíšovu.Jezuité pravděpodobně na hradě zřizují kancelář panství, ale současně v nedalekých Opařanech budují zámek. Když je v roce 1727 zámek dokončen, stěhují se jezuité tam a hrad je ponechán opuštěný. Ale až do zrušení řádu jezuitů v roce 1773 je uváděn jako pevný. Po roce 1773 znovu připadá pod státní správu do majetku Studijního fondu královské komory. V roce 1792 nechává vrchnostenský správce Františel Halbiger strhávat střechy a vylamovat kvalitnější kameny a prodává je jako materiál. Následně otevřený a částečně rozebraný hrad je ponechán svému osudu a stává se zdrojem materiálu pro okolní vesnice. V roce 1825 kupuje již torzo hradu kněžna Quidobaldina Parrová a pričlenuje zbytky původního panství k opařanskému velkostatku. Teprve v roce 1890 jsou provedeny záchranné práce, aby se hrad nesesunul do řeky. Další pak provádí v letech 1921 až 23 Klub českých turistů. Po znárodnění paarského panství v roce 1948 je hrad ve státní správě a není mu věnována žádná péče. Až v roce 1971 jsou provedeny zabezpečovací práce, bohužel dost neodborně.